Kostel a klášter


Do Olomouce povolal kapucíny kardinál František Dietrichstein roku 1613. Z počátku bydleli v jednom měšťanském domě, až jim roku 1615 Jan Kafka z Říčan na vlastní náklady postavil klášter před městskými hradbami. Avšak už v roce 1619 do kláštera vnikli protestanti, donutili kapucíny odejít a klášter téměř úplně rozbořili.

 

Kapucíni se pak odstěhovali do Brna. Roku 1622 postavil Kafka z Říčan kapucínům nový klášter, který byl roku 1642 zbořen Švédy. Tři léta bydleli kapucíni v jednom měšťanském domě a roku 1644 museli Olomouc opustit. Teprve v roce 1649 se vrátili zpět.

 

 

 

Obchodník Jakub Serta jim pak postavil další klášter, s kostelem Zvěstování Panny Marie (dnes Zvěstování Páně), který byl posvěcen 18. dubna 1661 biskupem Janem Gobarem. Roku 1935 přestavěli kapucíni část kláštera a zřídili v ní střední školu pro chlapce, takzvané serafikum. Tato budova byla za nacistické okupace zabrána a proměněna v nemocnici.

 

Po válce bydleli v Olomouci kapucínští studenti filozofie – až do dubna 1950, kdy byli všichni bratři z kláštera vyhnáni. Zatímco kostel zůstal otevřený pro veřejnost a sloužil svému účelu, klášter zabral stát a postupně se v něm vystřídalo několik institucí. Kapucíni se do něj mohli vrátit až v lednu 1991. Dnes je tento klášter místem formace našich mladých bratří – laiků i budoucích kněží.

 

Fotogalerie