bernardino mZemřel br. Bernardino García

Po nedávném úmrtí Okraviana Schmuckiho, významného badatele, který se zabýval sv. Františkem a františkánstvím, nás opustil další významný spolubratr, který bádal, psal a působil v Římě. Jde o bratra Bernardina z Armellady, který se občanským jménem nazýval Agostino García Perez.

 

Dožil se 88 let, 70 let řeholního života a 64 let kněžství. Poslední dny svého života strávil na ošetřovně v Madridu. Bratři, kteří o něj pečovali říkají, že si byl vědom toho, jak se jeho zdraví zhoršuje. Před dvěma měsíci je zaskočil svými slovy na rozloučenou: „Bůh ať je pochválen, znovu se uvidíme, bratři.“ 22. února vykročil vstříc sestře smrti.

 

Roku 2010, u příležitosti 80. narozenin br. Bernardina, papežská univerzita Antonianum k jeho poctě vydala sbírku jeho textů „Religioni et Doctrinae“, kterou uspořádal br. Aleksander Horowski, předseda Historického institutu. Při té příležitosti představil br. Bernardina jako „odborníka na Dunse Scota, plodného historika, vyhledávaného a oceňovaného profesora.“ Jeho oblíbeným polem bádání byla filozofie a historie.

 

Narodil se v dělnické rodině jako čtvrté z osmi dětí a už od dětství byl patrný jeho vztah ke studiu. Ve věku 17 let vstoupil do noviciátu v Bilbao. Po studiu filozofie pokračoval teologií až získal licenciát na univerzitě v Salamance. Pak na Gregoriáně v Římě získal doktorát za obhajobu Scotova názoru na prvenství lásky vzhledem k poslednímu cíli lidského života. Od roku 1964 udržoval kontakty i se známým německým teologem Karlem Rahnerem.

 

Předmětem jeho prací byly velké osobnosti františkánského světa jako Bonaventura, Scotus, Ockham a Vavřinec z Brindisi. U příležitosti sedmistého výročí narození Dunse Scota uspořádal konferenci v Oxfordu (roku 1966) a u příležitostí téhož výročí jeho smrti přispěl svým dílem k jednomu z kongresů o Scotovi (Milán, 2008).

 

Mezi ostatní preferovaná témata jeho studií patřila mariologie, a to zvláště s ohledem na Neposkvrněné Početí – jak ho vnímají různí františkánští autoři. V jednom rozhovoru se vyjádřil: „Panna Maria mě vždy mateřsky doprovázela v mé spititualitě už od seminárních let.“

 

Jako největší znalec teologie sv. Vavřince z Brindisi vydal při papežské univerzitě Svatého Kříže „Mariale“ toho, kterého nazýváme „Doctor apostolicus“.

 

Roku 1958 byl br. Bernardin poslán do Říma, kde působil jako profesor na Institutu spirituality, jako sekretář pro španělský jazyk na generální kurii a také jako vicepostulátor v kauze blahořečení španělských mučedníků.

 

Br. Bernardin byl znám svou velkou láskou k Církvi, byl oddán jí i její nauce. Jak o něm napsal br. Benedict Vadakkekara: „Byl velmi úzce spojen s kapucínským řádem a s hrdostí nosil hábit všude, kam šel.“

 

S touto věrností Bohu, jeho Církvi i kapucínskému řádu se nyní dostavil na setkání se sestrou smrtí, která jistě shledala, že má papíry v pořádku, aby mohl být z milosti Boží přijat ke stálému patření na Jeho tvář.

 

K informacím z webu naší generální kurie dodávám, že i na tohoto drahého bratra chovám v srdci vděčnou vzpomínku, neboť byl v Říme vedoucím mé závěrečné práce. V modlitbě a s vděčností.

 

br. Bonaventura