PROVINČNÍ STANOVY

PROVINCIE KAPUCÍNŮ V ČR

 

Schváleno 99. volební kapitulou

dne 17. 11. 2006 v Praze

hlasováním č. 80

 

Schváleno listem gen. Ministra

ze dne 28. 9. 2007

čj. 00715/07

 

Upraveno dle nových Konstitucí
25. 10. 2014

 

Hlava I. Život menších bratří kapucínů

 

1. Kvardián se postará o to, aby každý bratr měl k osobnímu užívání Písmo svaté, liturgii hodin, františkánské prameny, konstituce, provinční stanovy, závěry plenárních rad Řádu, katechismus a provinční modlitební knížku1.

 

2. Všichni bratři se sliby jsou povinni mít platnou provinční průkazku, opatřenou podpisem provinčního ministra, kterou vydává provinční sekretář. Bratřím kněžím se vydává vždy na 1 rok, bratřím laikům na 3 roky. Tato průkazka slouží jako dokument o příslušnosti k Řádu, kterým se bratr představuje v klášteře, kde není osobně znám, v případě, že se jedná o cestu, která nevyžaduje vystavení obedienčního listu. U bratří kněží je tato průkazka současně dokladem o jejich způsobilosti a oprávněnosti sloužit mši svatou.

Obedienční list si bratři musí vyžádat od provinčního ministra tehdy, jestliže jedou do některého domu jiné provincie za účelem studia, formace, kongresu apod.

Bratři, kteří pobývají delší dobu v zahraničí z jiných důvodů než z důvodu služby, jsou i po uplynutí jednoho roku pobytu v cizí provincii povinni dostavit se ke slavení provinční kapituly.

K cestě do zahraničí je třeba si vyžádat souhlas provinčního ministra. Neplatí to v případě, že bratr jede do své rodné země.

 

Hlava II. Kandidáti a formace

 

3. Při přijímání kandidátů je třeba, aby byly splněny náležité požadavky CIC a konstitucí a aby se přihlíželo ke zralosti kandidátů. Kandidáty přijímáme do postulátu po dokončení povinné školní docházky. Kandidáti musejí před nástupem do postulátu předložit:

a/ písemnou žádost o přijetí do postulátu;

b/ vlastnoručně sepsaný životopis;

c/ kopii potvrzení o nejvyšším dosaženém vzdělání;

d/ potvrzení o křtu a biřmování (vyhotoví duchovní správce v místě křtu);

e/ lékařské dobrozdání o zdravotním stavu podle schváleného dotazníku;

f/ dobrozdání duchovní osoby, která kandidáta dobře zná, ke vstupu do Řádu; v případě předchozí zkušenosti s Bohu zasvěceným životem – posudek tamního představeného a dokumenty týkající se opuštění institutu;

g/ vyplněný dotazník, závazný v naší provincii, písemný souhlas s archivací svých osobních údajů, prohlášení, že nemá žádné dluhy a že v případě odchodu nebude požadovat náhradu za čas strávený ve společenství;

h/ tři fotografie v průkazkovém formátu.

Před přijetím kandidáta do Řádu je třeba zjistit, z jaké rodiny pochází a jakou má pověst.

 

4. V naší provincii je možno z praktických důvodů zachovávat starobylou tradici užívání řeholního jména.

 

5. Provinční ministr se souhlasem provinční rady ustavuje provinční komisi pro formaci. Jejími členy z titulu úřadu jsou: provinční asistent pro formaci, magistr postulantů, magistr noviců, magistr juniorů, jejich zástupci, kvardiáni formačních domů, asistent pro pastoraci povolání. Se souhlasem provinčního ministra si může tato komise přibrat podle svého uvážení ještě jiné stálé členy nebo poradce pro jednotlivá setkání komise. Tuto komisi svolává nejméně dvakrát do roka s vědomím provinčního ministra provinční asistent pro formaci, který jí předsedá.

Provinční komise pro formaci se zabývá nejen počáteční formací, ale i formací stálou a pastorací povolání.

 

6. Pokud provinční ministr se souhlasem provinční rady nerozhodne jinak, doporučuje se, aby kandidáti kněžství skládali věčné sliby až po ukončení denního filosofického a teologického studia (státní zkouška a magisterská práce). Bratřím laikům se doporučuje získávat odborné vzdělání.

Doporučuje se, aby bratřím, kteří před vstupem do našeho Řádu manuálně nepracovali alespoň jeden rok, to bylo se souhlasem br. Provinčního ministra v době před věčnými sliby umožněno.

Provinční ministr se souhlasem provinční rady, po vyslechnutí názoru kompetentních osob, posílá schopné bratry na další studia v naší zemi i v zahraničí.

 

7. Všichni naši kněží jsou povinni se v prvních letech svého působení zapojit do dalšího vzdělávání předepsaného kněžím diecéze, v níž působí. Od tohoto studia jsou osvobozeni ti, kdo pokračují v postgraduálním studiu.

 

8. V naší provincii se doporučuje mít 1x do roka setkání bratří celé provincie.

 

9. Kromě centrální provinční knihovny má každé bratrské společenství mít také svou domovní knihovnu, o kterou se stará knihovník určený kvardiánem, a tu stále doplňovat novými a užitečnými materiály – zvláště z oboru teologie a františkánství. Představení nemají být příliš skoupí při nákupu knih.

Bratři ať zbytečně na celách neshromažďují knihy, ani elektronické nosiče dat. Ti bratři, co vědecky pracují nebo se zabývají speciální pastorací, mohou mít u sebe knihy týkající se jejich specializovaného oboru.

Bratři, kteří napíší jakoukoli knihu nebo disertační práci, ať pamatují na to, že podle Stanov provinční knihovny jsou povinni zaslat alespoň jeden výtisk k zařazení do jejího fondu, v případě knih je třeba zaslat jeden výtisk do centrální knihovny Řádu a další na generální kurii.

Jestliže při smrti některého z bratří zůstanou v jejich pozůstalosti odborné nebo jakékoli jiné méně běžné knihy, je kvardián ve spolupráci s provinčním archivářem povinen tyto knihy přednostně nabídnout provinční knihovně. Teprve v případě, že tato o ně neprojeví zájem, zařadí je do knihovny konventní, nebo je vyřadí.

 

Hlava III. Modlitba v životě bratří

 

10. Protože oběť mše svaté je středem života a činnosti bratří, má pro ni každé bratrské společenství stanovit takový čas, aby se jí dle možnosti mohli účastnit všichni bratři. Tam, kde není možné shromáždit se každý den ke komunitní mši svaté, je třeba ji slavit nejméně jednou týdně. Kněží, kteří jsou z pastoračních důvodů vázáni sloužit mši svatou na úmysl věřících, mohou při této mši svaté koncelebrovat2.

 

11. V každém domě se musí každý měsíc odsloužit tolik mší za živé i zemřelé bratry a dobrodince3, kolik je v daném domě celebrujících kněží. Je to možné vykonat např. koncelebrací při komunitní mši, nezávisle na závazku odsloužit jinou mši v daném dni shodně s předpisy liturgického práva4.

 

12. Každý kněz slouží mše na úmysl, který mu určí jeho kvardián nebo bratr jím pověřený. To platí i v případě, že představeným je bratr laik. V každém domě musí být kniha termínovaných i netermínovaných intencí.

Kvardián nebo bratr jím pověřený převezme do úschovy všechna přijatá stipendia a poznačí si, s jakými intencemi jsou spojena. Kvardián nebo bratr jím pověřený rozepíše jednotlivé úmysly na každý den a ti, kdo zodpovídají za odsloužení intencí, podpisem potvrdí, že příslušné intence byly odslouženy.

Jestliže netermínované intence není možné odsloužit během roku, pak je třeba odevzdat je provinčnímu ministrovi. K 1. 1. každého roku je třeba nahlásit na provincialát počet a hodnotu intencí, které přebývají5.

Každý bratr po věčných slibech má jedenkrát měsíčně právo na odsloužení mše na svůj úmysl. Každému bratru po časné profesi a také každému novici náleží právo na 2 mše na jeho úmysl během roku.

Ať je v domě, za bratra, který zde žije, obětována v den jeho řeholního svátku mše svatá.

 

13. Za každého zemřelého bratra naší provincie, a to i novice, odslouží každý kněz jednu mši svatou a bratři nekněží na něj budou zvlášť pamatovat ve svých modlitbách. Za zemřelého otce nebo matku bratra nebo novice se odslouží jedna mše svatá v jeho společenství. Doporučují se obětovat také jiné zbožné úkony jako růženec, ofícium za zemřelé, křížová cesta apod.

Kvardiáni zodpovídají za vhodnou úpravu hrobů, které jsou ve správě místní komunity.

 

14. Každému bratrskému společenství se doporučuje zvolit si jednoho bratra za animátora modlitby. Jeho úkolem je starat se o obohacení modlitby, jak liturgické tak i mimoliturgické.

Bratři, kteří jsou indisponováni nebo jsou na cestách, mohou Denní modlitbu církve nahradit ofíciem modlitby Páně, jak jej sestavil sv. František6. Počty Otčenášů jsou následující: dvacet čtyři za modlitbu se čtením, pět za ranní chvály, sedm za jednotlivé hodinky během dne, dvanáct za nešpory a sedm za kompletář. Každá z hodinek je pak zakončena krátkou modlitbou za zemřelé.

 

15. Při modlitbách v refektáři je vhodné se řídit naší provinční modlitební knížkou. Před obědem, kromě pátku, se po skončení modlitby před jídlem čte úryvek z evangelia nebo z jiné části Písma sv. V pátek se místo toho čte úryvek z Řehole sv. Františka, Závěti, konstitucí nebo jiných františkánských spisů7. V době oběda se komunita modlí za zemřelé bratry a dobrodince.

V den výročí potvrzení řehole (29. 11.) čteme místo evangelia počátek řehole a požehnání.

Společnou obnovu slibů konáme v den Uvedení Páně do chrámu (2. 2.) a o Slavnosti Panny Marie Andělské – patronky provincie (2. 8.).

 

16. Náš život modlitby vyjadřujeme také doporučenými tradičními formami zbožnosti a pobožnostmi konanými soukromě nebo společně, jako jsou:

a/ adorace Nejsvětější Svátosti;

b/ pobožnost křížové cesty či jiná kající pobožnost;

c/ májové a říjnové pobožnosti;

d/ příprava novénou na některé význačné svátky, jako např. svátek Narození Páně, sv. Josefa, Seslání Ducha svatého, Panny Marie Andělské, sv. Františka...

e/ 8. 12. obnovujeme zasvěcení Řádu Neposkvrněnému srdci Panny Marie.

f/ V předvečer slavnosti sv. Františka konáme obřad připomínky jeho blažené smrti – Transitus.

g/ V našich společenstvích a kostelech konáme liturgii podle našeho kapucínského liturgického kalendáře.

h/ Při slavnosti patronky naší provincie Panny Marie Andělské obětuje každá komunita jednu mši sv. za provincii.

i/ O slavnosti Zjevení Páně se komunita shromáždí k obřadu svěcení domu.

j/ Štědrovečerní vigilii můžeme slavit zvláštním způsobem podle provinční modlitební knížky.

k/ Na konci každého dne může představený udělit přítomným bratřím požehnání sv. Vavřince (podle provinční modlitební knížky).

l/ Každý měsíc, v den stanovený místním společenstvím, má být jeden den zvláštním způsobem vyhrazen modlitbám za vyprošení nových povolání pro celou církev a zvláště pro náš Řád.

m/ Po nešporách či kompletáři je možné připojit zpěv Respice.

 

17. Jednou měsíčně se má vykonat v každém našem bratrském společenství rekolekční den, kterého by se měli dle možností zúčastnit i bratři patřící obediencí k danému společenství. Kvardiáni jsou povinni včas jim sdělit data rekolekcí. Jestliže se jich někdo nemůže zúčastnit, ať si je vykoná jindy.

Každý bratr se má každoročně zúčastnit duchovních cvičení, které pořádá nebo doporučuje naše provincie. S povolením kvardiána je mohou vykonat i soukromě.

 

Hlava IV. Náš život v chudobě

 

18. V rámci své pravomoci a všeobecné starostlivosti o potřeby bratří mohou kvardiáni dávat bratřím peníze na jejich skutečné potřeby. Ať se však bratři chrání, aby se jim to nestalo příležitostí k hromadění peněz, nebo aby si nedělali nároky na stálý příspěvek8.

 

19. Každé bratrské společenství si má na domovní kapitule upřesnit, jak bude pomáhat potřebným lidem.

 

20. Ekonom má taková oprávnění, jaká mu dá provinční ministr a kvardián. Jeho úkoly vymezují Konstituce v č. 76.

* Provinční ekonom

- se stará o to, aby se ve všech domech provincie řádně vedly účetní knihy, inventář a příslušné doklady týkající se majetkové správy;

- na provinční kapitule doplní zprávu provinčního ministra o ekonomickém stavu provincie;

- koordinuje činnost ekonomů jednotlivých bratrských společenství;

- účastní se zasedání provinční rady, pokud se zabývá hospodářskými záležitostmi Řádu;

- předkládá provinční radě zprávu o finančním hospodaření;

- z pověření provinčního ministra vizituje domy a provádí kontrolu účetnictví.

* Místní ekonom

- vede účetní knihu a inventář;

- přijímá finanční prostředky;

- vyřizuje všechny záležitosti týkající se ekonomického zajištění domu a bratří;

- předkládá účty místní radě a kapitule a také provinčnímu ekonomovi podle Konst. 769.

 

21. Jakékoliv příjmy každého bratra náleží komunitě a bratři je odevzdávají místnímu ekonomovi. Způsob ukládání peněz v peněžním ústavu určí kvardián se souhlasem své rady. I se svými soukromými účty mohou bratři disponovat jen se souhlasem svého kvardiána, který i tyto účty vykazuje v účetnictví komunity.

 

22. Pokud provinční ministr nerozhodne jinak, ať jsou dopravní prostředky zapsány na úřadech do vlastnictví místních bratrských společenství.

 

23. Nedovoluje se přijímat závazky sloužit tzv. věčné mše sv., nazývané též fundační.

Nepřijímáme také mše sv. s termínem sloužení po smrti osoby, která ještě žije.

Bez písemného povolení provinčního ministra nelze manipulovat s penězi za mše, které ještě nebyly odslouženy.

 

24. V každém řeholním domě musí být inventář všeho majetku, který je ve společném užívání domu. Z toho důvodu je také třeba vést inventární knihu, kam se soustavně zapisují všechny nově nabyté věci.

Inventář je třeba doplnit fotodokumentací cennějších předmětů. Jeden exemplář inventáře má být uložen v domě a druhý v provinčním archivu.

Opravy našich klášterů a kostelů se provádějí v souladu se Stanovami Stavebně-investiční komise. Řádná dokumentace od všech oprav ať se uloží do domovního archivu a kopie do provinčního archivu.

Bez povolení provinčního ministra a jeho rady nelze prodávat památkové a jiné cenné předměty.

Na získání a osobní užívání hodnotnějších věcí (např. filmová kamera, počítač, hudební aparatura...) musí být předchozí povolení provinčního ministra.

Kvardián je povinen předložit své radě k podepsání inventární knihu domu, aby bylo potvrzeno, že se zápis shoduje se skutečným stavem.

 

25. Kvardián je odpovědný za vedení účetnictví, za inventář kostela, za běžné opravy kostela (nutnost konzultace s rektorem) a za materiální zajištění chodu kostela. Rektor kostela zodpovídá za duchovní správu. Toto platí pouze tehdy, pokud se nejedná o farní kostel.

 

26. Ustanovuje se Stavebně-investiční komise, která má pomáhat radou při správě provincie v stavebních a jiných otázkách investičního charakteru. Do kompetencí komise patří také posoudit vhodnost úprav liturgických prostor. Povinností komise je jednou do roka vykonat kontrolu všech stavebních prací a investičních akcí.

 

27. Ustanovuje se ekonomická komise (Konst. 135,3), jejímiž členy jsou provinční rádci, všichni kvardiáni a ekonomové domů, provinční ekonom a vedoucí Poutního domu. Tato komise se schází obvykle jednou za rok a jejím hlavním úkolem je navrhnout ekonomický rozpočet na příští rok.

 

28. Všechny komise se řídí svými stanovami, které po projednání se svou radou schválil provinční ministr.

 

29. Součástí prov. kurie je provinční archiv, provinční knihovna a provinční depozitář, které podléhají přímé správě provinčního ministra a řídí se svými vlastními stanovami, které schvaluje provinční ministr po poradě se svou radou.

 

Hlava V. Způsob konání práce

 

30. Bratři nesmějí přijmout práci nebo službu bez souhlasu ministra či kvardiána.

 

31. Všichni bratři mají právo na odpočinek ve formě dovolené, jejíž termín bude včas a vhodně dohodnut s představeným. Kdekoli však bratři jsou, ať pamatují na svůj řeholní stav.

Jednotná délka dovolené pro bratry po věčných slibech je 28 dní v roce. Bratřím po časných slibech náleží doba tří týdnů.

Vánoční a velikonoční svátky máme prožívat v řeholním společenství a vzájemně si pomáhat v pastoraci, neboť nároky v tomto období velmi vzrůstají.

Bratr, který odjíždí na dovolenou, dostane od představeného peníze podle své potřeby.

 

Hlava VI. Náš život v bratrském společenství

 

 

32. Oficiální název naší provincie zní: Provincie kapucínů v ČR.

 

33. Buďme pohostinní a zdvořilí především ve vztahu ke spolubratřím. Svým bratřím poskytujme pohostinství nezištně. S ohledem na naše bratrské charisma se doporučuje příchozím bratřím, aby se podle možností v co největší míře zapojovali do života místní komunity.

V kompetenci kvardiána je, aby pozval případné hosty ke společnému stolu.

Rodičům bratří, kteří se ocitli v nouzi, je třeba v rámci možností poskytnout materiální či finanční pomoc. Podle jejího rozsahu vydá povolení kvardián nebo provinční ministr.

 

34. Úředním věstníkem provincie jsou Zprávy z provincie, které je třeba v každé komunitě uchovávat a archivovat. Kvardiáni nebo jimi pověření bratři ať do něj pravidelně přispívají.

 

35. Provinční ministr uděluje povolení k cestám v rámci Evropy bez omezení a k cestám na jiné kontinenty tehdy, pokud nepřesahují tři měsíce. V případě služby v jiné správní jednotce Řádu uděluje provinční ministr povolení jen na dobu nepřesahující tři roky.

Dále uděluje provinční ministr povolení bratřím v počáteční formaci a jejich formátorům k účasti na programech meziprovinční formace, ke studiu v zahraničí (v rámci kontinentu), kromě studia v kolegiu sv. Vavřince v Římě, ke kongresům a formačním setkáním. Ve všech ostatních případech uděluje povolení k cestám a k pobytu generální ministr10.

 

36. Je dobré zachovávat zvyk bratrských návštěv v nejbližších domech provincie o jmeninách spolubratra, při příležitostných svátcích, slavnostech, výročích apod. O těchto slavnostech informuje a na ně zve kvardián.

 

37. Bratr, který vychází z domu, pokud nejde o jeho pravidelnou činnost, prosí o souhlas svého představeného (kán. 665 § 1).

Pokud představený odjíždí, je povinen informovat svého vikáře, předat mu pokladnu a svěřit mu aktuální záležitosti.

 

38. V každém domě má být na viditelném místě umístěn denní řád (rovněž i v celách pro hosty).

 

39. V každém domě má být vedena kniha zemřelých, kterou je třeba průběžně aktualizovat. Z této knihy se čte v refektáři při modlitbách za zemřelé.

 

40. O těžké nemoci a smrti bratra informuje kvardián provinčního ministra, spolubratry i nejbližší příbuzné a známé. Proto se doporučuje pořídit předem seznam adres těchto příbuzných. V případě úmrtí bratra je povinností kvardiána, po vyhledání nezbytných dokladů, zajistit jeho celu tak, aby nikdo nemohl manipulovat s jeho pozůstalostí. Pokud dotyčný zastával nějaký úřad, jedná se i o zajištění materiálů s ním souvisejících.

Pozůstalostí po zemřelém bratru s věčnými sliby disponuje provinční ministr.

 

Hlava VII. Kající život bratří

 

41. Je velmi vhodné, abychom se po celou dobu postní zdrželi sledování zábavných pořadů v televizi a abychom nenavštěvovali kulturní programy, s výjimkou těch, které nenarušují vážnost doby.

 

Hlava VIII. Řízení řádu

 

42. Provinční kapituly jsou povinni se zúčastnit všichni bratři s věčnými sliby, kteří mají aktivní hlas. Brání-li tomu spravedlivý důvod, ať se písemně předem omluví provinčnímu ministrovi. Na kapitulu jsou přizváni i bratři s časnými sliby.

Provinční kapitula se koná podle Pravidel slavení provinční kapituly Provincie kapucínů v ČR, který stanoví zásady pro přípravu a průběh obřadů na kapitule a také způsob volby vyšších představených provincie11.

Pokud příprava témat na kapitulu vyžaduje jejich zpracování v komisi, ustanoví provinční ministr se svou radou příslušné komise alespoň půl roku před zahájením kapituly. S výsledky práce komisí seznámí provinční ministr bratry alespoň měsíc před zahájením kapituly.

Po každé kapitule, ať už řádné nebo mimořádné, vytiskne provinční sekretář stručnou zprávu ve formátu A4, obsahující seznam témat schválených k projednání na provinční kapitule, doplněný o schválené závěry provinční kapituly. Kvardiáni jsou povinni vést Knihu provinčních kapitul.

 

43. Místní kapitula se svolává nejméně šestkrát do roka. Ohlašuje a svolává ji kvardián a alespoň týden předem oznámí i její tématiku. Kapitula ať začíná modlitbou a duchovní částí. Druhou část tvoří diskuse nad aktuálními otázkami společenství nebo Řádu. Bratři si mohou zvolit moderátora a sekretáře svých kapitul. O průběhu kapituly je třeba zhotovit protokol a zapsat ho do Knihy místních kapitul.

 

44. Kvardiáni ať berou ohled na názor svých rádců a ke konci měsíce ať jim vždy předkládají účetní knihu ke kontrole a podpisu a radí se s nimi o duchovních a materiálních záležitostech komunity. Podobně nemají brát na lehkou váhu ani místní kapituly12. Jestliže ve společenství je méně než šest bratří, plní úlohu místní rady celé společenství.

 

45. Není-li přítomen kvardián ani vikář, plní tuto funkci jiný bratr určený kvardiánem. V domech, kde se nevolí rádce, plní tuto funkci jiný bratr určený místní kapitulou13.

 

46. Nejen provinční kurie, ale také každý náš dům má vést náležitou domovní agendu (v případě farnosti též farní), neboli vyřizovat úřední záležitosti a pečlivě archivovat potřebné knihy a spisy. Konkrétně se tedy má v kanceláři každého domu přechovávat ručně psaná domovní kronika, inventární kniha, pokladní kniha, kniha ohlášek, intenční knihy, protokoly ze zasedání místní rady a kapituly, kniha došlé a odeslané pošty a případně i jiné knihy, které se ukáží jako potřebné či užitečné.

Ve farních kancelářích je třeba vést knihy podle předpisů obecného i místního církevního práva.

Za vedení kroniky a provoz kanceláře odpovídá kvardián (i tehdy, když tuto činnost koná někdo jiný). Všechny úřední knihy a spisy, které se běžně užívají nebo nejsou uzavřeny, se přechovávají v příslušné kanceláři přehledně roztříděné a uspořádané. Knihy a spisy, které se již běžně neužívají, se uchovávají v domovním nebo provinčním archivu – tzn. v místnosti k tomuto účelu upravené a vybavené.

Každý kvardián ať do konce ledna zašle na provinční kurii zápis všech událostí hodných k zaznamenání, které se udály během uplynulého roku v místě jeho působení. Provinční sekretář doplňuje zaslané zprávy do provinční kroniky.

 

47. Každý dům si má pořídit katastrální mapu a plány kostela a domu s vyznačením elektrické sítě, rozvodu vody, plynu, topení, kanalizace a telefonního vedení a jejich kopie zaslat do provinčního archivu. Podobně má každý dům uchovávat důležitější oběžníky, vyhlášky a nařízení řeholních, církevních i světských úřadů a také všechnu důležitou došlou korespondenci a odeslané kopie. Dále pak ústřižky daňových a pojišťovacích poukázek a také obchodní potvrzení, po dobu stanovenou skartačním řádem, aby se v případě potřeby dalo prokázat splnění povinné platby14.

Opisy a kopie důležitějších dopisů i s odpověďmi na ně je třeba po ověření poslat na provincialát.

 

Hlava IX. Apoštolský život bratří

 

48. Všechny apoštolské činnosti je potřeba koordinovat a vykonávat tak, aby se splnily úkoly, na kterých se dané společenství dohodlo s místní církví. Přitom je však třeba se vyvarovat aktivismu15.

 

49. Podněcovateli a koordinátory naší spolupráce se Sekulárním františkánským řádem (SFŘ) a Františkánskou mládeží jsou provinční asistent pro SFŘ a provinční animátor pro Fantiškánskou mládež, jmenovaní provinčním ministrem se souhlasem jeho rady.

Všichni asistenti SFŘ se mají scházet jednou ročně na společné porady. S vědomím provinčního ministra je svolává provinční asistent pro SFŘ16.

 

50. Bratři pověření pastorací ve farnostech mají na základě smlouvy mezi provincií a diecézí žít v řeholním duchu a ve všem se dát vést naším kapucínským charismatem.

Při přijímání nových far je třeba volit taková místa, která dovolují vést náš způsob života.

 

Hlava X. Náš život v poslušnosti

 

51. Poslušnost nezbavuje bratry odpovědnosti za život a činnost komunity. Proto ať představení nepovažují komunitu nebo pastoraci za své vlastnictví, nýbrž ať všechny bratry zapojují do práce, pastorace a do řešení problémů společenství. Kvardián má být jednotícím činitelem ve společenství, a proto se od něj nemá příliš často a nadlouho vzdalovat.

Bratři jsou zavázáni spolupracovat se svým představeným a usilovat o společné dobro.

 

52. Kvardiáni jsou povinni seznámit bratry s obsahem dokumentů z generální kurie a provincialátu.

 

Hlava XI. Náš život zasvěcený Bohu v čistotě

 

53. Ke všem se chovejme jako lidé Bohu zasvěcení. Máme tedy jasně a jednoznačně – bez dvojsmyslnosti – vydávat svědectví o Bohu a nadpřirozených skutečnostech.

Ve vztahu k lidem pamatujme na jejich i svou důstojnost. V činech, slovech i korespondenci se projevujme odpovědně a varujme se pohoršení v jakékoli podobě.

 

54. Pokud jde o styk s vlastní rodinou, zachovávejme umírněnost. Na tuto umírněnost a kázeň je třeba pamatovat zvláště tehdy, jedná-li se o případné známosti a přízeň k světským lidem nebo řeholním sestrám. Následujme příkladu sv. Františka v jeho postoji ke sv. Kláře a chovejme se k ženám zdvořile a zdrženlivě.

 

Hlava XII. Šíření a pěstování víry

 

56. Naše provincie si je vědoma svého apoštolského povolání. Proto se má v bratřích pěstovat misijní duch a mají se pravidelně modlit, přinášet oběti za misie a misionáře.

 

1 Konst. 53.

2 Srov. Všeobecný úvod do Římského misálu 76.

3 Srov. Konst. 51,2.

4 Srov. Dekret De concelebratione ze 7. 8. 1972 Kongregace pro bohoslužbu a svátosti.

5 Srov. CIC kán. 956.

6 Srov. Řeh 3,3-4; Konst. 49,6

7 Např. dopisy generálního ministra nebo provinčního ministra a jiné řádové dokumenty.

8 Srov. Konst. 68-69.

9 Srov. též CIC kán. 636.

10 Srov. okružní list generálního ministra čj. 00246/01 z 5. 1. 2001.

11 Srov. Konst. 129-132.

12 Srov. Konst. 141.

13 Srov. tamtéž.

14 Srov. Konst. 142.

15 Srov. list bratra generála O modlitbě bratří čl. 4.5, z r. 2001.

16 Srov. Konst. 102; 155.