NAŘÍZENÍ

GENERÁLNÍCH KAPITUL

MENŠÍCH BRATŘÍ KAPUCÍNŮ

 

 

Kapitola II

POVOLÁNÍ K NAŠEMU ŽIVOTU

A FORMACE BRATŘÍ

2/1

1.Pro podporu povolání je velmi prospěšné, když mladým lidem nabízíme možnost mít určitým způsobem účast na našem bratrském životě. To se velmi příhodně bude moci dít v určených domech, kde se jim zároveň nabídne pomoc při osobním rozjímání.

2. Aby se povoláním s perspektivou řeholního života dostalo náležité péče a příslušné přípravy, provinční ministři se souhlasem své rady a – bude-li se to zdát vhodným – na radu provinční kapituly, ať zřídí zvláštní ústavy, podle potřeb oblastí a doby

3. Tyto ústavy ať jsou uspořádány podle zásad zdravé a osobní pedagogiky tak, aby spojovaly naukovou i lidskou formaci, aby žáci ve vztahu se společností a s rodinou vedli křesťanský život, přiměřený jejich věku, jejich duchu i jejich vývoji, tedy takový, aby to napomáhalo rozlišování a doprovázení povolání k řeholnímu životu.

4. Je nutné nastavit studia tak, aby žáci mohli pokračovat bez problémů kdekoli jinde.

2/2

Provinční ministr se souhlasem své rady určuje způsob zkoušky pro řeholníka, který přechází z jiného řeholního institutu do našeho Řádu. Po uplynutí tříletí1 ať se doba této zkoušky neprotahuje o více než rok.

2/3

1. Pro podporu výzkumu v oblasti spirituality a františkánství, ať už z pohledu historického či systematického, a kvůli formaci formátorů a vyučujících spirituality náš Řád provozuje jako privilegovaný nástroj Institut františkánské spirituality.

2. Z důvodu jeho mezinárodního a interfrantiškánského rozměru ať je Institut opěrným bodem pro interkulturální konfrontaci uvnitř Řádu a místem studia a výzkumu stále nových situací, které se týkají našeho života a našeho povolání.

3. Doporučuje se, aby Institut v úzké spolupráci s generálním sekretariátem pro formaci koordinoval spolupráci s podobnými akademickými institucemi Řádu, provozovanými na různých úrovních.

2/4

Než se zřídí nové výchovné struktury pro skupiny správních oblastí, ať proběhne konzultace s generálním ministrem.

2/5

Spolupráce mezi provinciemi ať se řídí náležitými dohodami a stanovami, které schvaluje generální ministr se souhlasem své rady.

2/6

Generální sekretariát pro formaci vykonává svůj úkol podle toho, co stanovila generální kapitula, a podle pokynů generálního ministra a jeho rady.

2/7

1. Řád ať má vlastní Ratio formationis nebo Generální plán formace schválený generálním ministrem a jeho radou, po poradě s generálním sekretářem a s generální radou pro formaci.

2. Ratio formationis jednotlivých správních oblastí nebo skupin správních oblastí ať je v souladu s Konstitucemi a s řádovým Ratio formationis.

2/8

Výběr domů pro formaci adeptů z několika správních oblastí a ustanovení formačních bratrských společenství ať se děje po společné dohodě ministrů, kterých se to týká, s předchozím souhlasem příslušných rad. Zainteresované strany ať vydají zvláštní směrnice, jak mají tato bratrská společenství fungovat.

2/9

Ratio formationis ať uvede způsoby, jak se má adept postupně začleňovat do bratrského společenství.

2/10

Ať je vydán dokument o přijetí do postulátu.

2/11

Délka trvání postulátu v době nejméně jednoho roku a další možné způsoby prožívání tohoto prvního období iniciace do našeho života mohou být stanoveny příslušným ministrem se souhlasem jeho rady.

2/12

Obvykle ten, kdo vstupuje do Řádu, si ponechává křestní jméno. K určení své identity ať se nepoužívá místo narození, ale příjmení.

2/13

Ratio formationis Řádu poskytuje obecné směrnice pro formaci v juniorátě. Aby byl aplikován, ať se v jednotlivých provinciích nebo ve skupinách správních oblastí vytvoří ucelený program pro vedení a iniciaci bratří.

2/14

Kde není možné nosit hábit našeho Řádu, ať se používají prosté oděvy. V takovém případě ať různé správní oblasti Řádu vydají vhodné směrnice.

2/15

1. Místní bratrské společenství v dobách, které stanovil ministr po vyslechnutí své rady, po úvodní zprávě magistra, ať vede rozhovor a společně uvažuje o vhodnosti adeptů a o svém přístupu k nim.

2. Během noviciátu a před věčnými sliby ať bratři s věčnými sliby, kteří alespoň čtyři měsíce byli v těchto formačních bratrských společenstvích, vyjádří své mínění i poradním hlasováním, a to způsobem, který určí ministr.

3. Bratři s dočasnými sliby, ať nejsou vyloučeni z toho, aby mohli vyjádřit své mínění, aniž by však hlasovali.

4. O každém takovém shromáždění a o výsledku hlasování, pokud se konalo, ať je poslána zpráva ministrovi.

2/16

1. Ať je vydán dokument o složení slibů, ať už dočasných či věčných, s vyznačením věku a dalších nutných náležitostí, který podepíše slibující bratr, ten, kdo sliby přijímá, a dva svědci. Tento dokument ať je spolu s ostatními dokumenty požadovanými církví pečlivě uchováván v archivu kurie.

2. Ministr ať učiní záznam o slibech také do knihy slibů, která se uchovává v archivu. Pokud jde o věčné sliby, ať o tom informuje faráře místa, kde byl slibující bratr pokřtěn.

2/17

Ve spolupráci s ostatními instituty ať je vždy zachován primát práva a povinnosti Řádu pečovat o formaci bratří a ať se zváží, zda jsou vhodné podmínky pro vznik a rozvoj takové spolupráce.

2/18

Souhlas přijmout posvátná svěcení ať je dáván těm aspirantům, kteří mají náležitou lidskou a duchovní zralost a úspěšně dokončili filozofická a teologická studia předepsaná církví.

2/19

Po ukončení zvláštní formace může řeholní ordinář navrhnout bratra s věčnými sliby generálnímu ministrovi, aby ho se souhlasem své rady připustil ke svěcení na stálého jáhna. Pro řeholníka však toto připuštění kromě toho ještě vyžaduje i dovolení Svatého stolce. Stálý jáhen, který vykonává svou službu se souhlasem místního ordináře i svého řeholního ordináře, jako bratr se sliby zůstává podřízen vlastnímu právu a nemůže si nárokovat, že bude ustanoven do bratrského společenství, které se nachází na území diecéze, kde byl vysvěcen.

2/20

Kromě centrální či oblastní knihovny, které se vřele doporučují, ať je ve všech našich domech společná knihovna, která má být vhodně vybavená podle potřeb každého bratrského společenství. Tam, kde je to možné, ať je přístup do našich knihoven dovolen i cizím lidem, při zachování náležité opatrnosti. Nakolik je to možné, ať naše knihovny používají informační systémy.

2/21

Rozhodnutí ohledně Mezinárodní koleje jsou v kompetenci generálního ministra se souhlasem jeho rady.

 

Kapitola III

NÁŠ ŽIVOT MODLITBY

 

3/1

Pokud to okolnosti dovolují, ať jsou v našich bratrských společenstvích někteří bratři určeni k tomu, aby připravovali liturgické události.

3/2

1. Každý rok, po slavnosti svatého Františka, ať se v každém našem bratrském společenství slaví památka všech zesnulých bratří, sester, rodičů a dobrodinců.

2. Co se týká modliteb za zemřelé, stanovuje se: při úmrtí římského velekněze, generálního ministra a bývalého generálního ministra ať každé bratrské společenství odslouží jednu mši za zemřelé. Totéž ať se stane v případě generálních rádců a bývalých rádců v každém bratrském společenství skupiny, ke které tito patřili.

3. Provinční kapitule přísluší, aby určila modlitby za zemřelé provinční ministry a bývalé ministry, za bratry i za rodiče a dobrodince.

3/3

Ve správních oblastech ať se vydají pokyny, aby alespoň jedna doba vnitřní modlitby byla vykonávána společně.

3/4

Období rekolekcí je radno organizovat různě, s přihlédnutím k rozličným službám.

3/5

Provinční kapitule nebo konferenci vyšších představených přísluší rozhodnout o tom, zda je vhodné zřídit rekolekční a kontemplativní bratrské společenství, a postarat se o jeho vedení.

 

KapitolaIV

NÁŠ ŽIVOT V CHUDOBĚ

 

4/1

Jednotlivé správní oblasti nebo skupiny správních oblastí ať rozlišují a realizují zvláštní způsoby přítomnosti mezi chudými.

4/2

1. Ministři a kvardiáni v rámci mezí vlastní kompetence a v souladu s obecným právem, osobně nebo prostřednictvím jiných, mohou vykonávat civilní úkony týkající se časného majetku, pokud je to nutné pro bratry nebo pro činnosti, které jsou nám svěřeny.

2. Všechen časný majetek, který patří Řádu, je církevním majetkem, který má být spravován podle obecného i vlastního práva, při zachování světského práva.

Ať se to zařídí tak, aby občansky uznané subjekty byly i církevními subjekty. Pokud to není možné, ať ministři určí fyzické či právnické osoby, na jejichž jméno bude před občanským právem registrován majetek Řádu. V takovém případě ať je vhodnou formou zabezpečeno, aby majetek občansky zapsaný na fyzické či právnické osoby byl přesto církevním majetkem a rovněž, aby byl podřízen kanonickým předpisům.

4/3

Ministři mohou ve zvláštních případech dát dovolení individuálně nakládat s penězi, ale po omezenou dobu. Doba trvání a způsob vyúčtování, ať jsou stanoveny v dovolení, které musí být dáno písemně.

4/4

1. Ministr po poradě s místní kapitulou a se souhlasem své rady ať určí nejvyšší limit, se kterým může bratrské společenství nakládat, a ať vydá vhodné směrnice ohledně peněz, které nejsou nutné pro potřeby místního bratrského společenství. Je vhodné, aby každá správní oblast měla centralizovanou ekonomickou správu. Za tímto účelem je užitečné, aby se na různých úrovních vytvářely rozpočty.

2. V každé správní oblasti ať kapitula rozhodne, kolik je nutné mít pro řádné náklady správní oblasti a jaké výše mohou dosáhnout rezervy pro mimořádné výdaje ad intra (údržba budov, nemocní, pojištění personálu, formace) a pro solidaritu ad extra (misie a charita). Peníze, které přesahují řádné i mimořádné náklady správní oblasti, ať jsou velkoryse dány k dispozici Řádu, církvi a chudým.

3. Ministrům se souhlasem jejich rad přísluší vytvářet fondy a finanční rezervy, jak je zmíněno v § 2. Tyto investice ať jsou použity podle účelů, ke kterým byly rezervy zřízeny. Každá investice, ať je to do nemovitostí či peněžitá nebo jinými finančními nástroji, musí být vedena a podřízena úsudku podle etických principů, které jsou v souladu se sociální naukou církve.

4/5

Při zachování předpisů pro správu časného majetku náleží generálnímu ministrovi nebo provinčnímu ministrovi, aby se souhlasem své rady nakládali s přebytečným majetkem provincií nebo kustodií.

4/6

Provinční kapitule přísluší, aby stanovila předpisy o použití majetku zrušených bratrských společenství, při zachování vůle fundátorů či dárců a při zachování legitimně nabytých práv. Jedná-li se o majetek zrušené správní oblasti, je kompetentní generální ministr, který musí postupovat kolegiálně se svou radou, po vyslechnutí konference a zainteresovaných ministrů a jejich rádců.

4/7

Ekonomická solidarita v Řádu ať je řízena příslušnými stanovami, v nichž jsou definovány vztahy mezi správními oblastmi a konferencemi mezi sebou i s celým naším bratrským společenstvím. Tyto stanovy ať jsou schváleny generální kapitulou.

4/8

Jednotlivé správní oblasti ať periodicky revidují nemovitosti, kterými disponují, a ať přistoupí k alienaci nebo přestanou používat majetek, který není potřebný, a to při zachování předpisů obecného i vlastního práva. Kde je to možné, ať se to děje v dialogu s blízkými správními oblastmi i s konferencí. Za tímto účelem ať generální ministr se svou radou vydá vhodné pokyny.

4/9

1. Provinčnímu ministrovi přísluší, aby se souhlasem své rady při zachování předpisů práva budoval, získával a prodával naše domy.

2. Po dokončení stavby ať kvardián nic nebuduje ani neboří a nedělá ani přístavky k budovám, aniž by se poradil s místní kapitulou a aniž by si vyžádal souhlas rádců a dovolení ministra.

3. Kvardián, po obdržení souhlasu rádců v důležitějších případech, ať se pečlivě stará o údržbu domu a o uchovávání věcí.

4/10

Služba ekonoma ve větších domech ať je obvykle oddělena od služby kvardiána.

4/11

V jednotlivých správních oblastech nebo – bude-li to vhodné – i na jiné úrovni ať se pečuje o formaci a vzdělávání bratří v ekonomické správě.

4/12

1. Všichni ekonomové, správcové a kvardiáni ať v dobu a způsobem stanovenými ministry předají přesné vyúčtování svým představeným a bratrskému společenství.

2. Při příležitosti zprávy v polovině tříletí ať provinční ministři dokumentem podepsaným jejich radou odevzdají věrnou zprávu generálnímu ministrovi o ekonomické situaci provincie, aby se mohl příhodně postarat o potřeby a účinně bdít nad zachováváním chudoby.

3. Také kustodi ať odevzdají ekonomickou zprávu, podepsanou rádci, svému ministrovi.

4. Generální ministr ať podá zprávu o ekonomickém stavu Řádu generální kapitule způsobem, který určí sama kapitula. Podobně ať učiní ostatní ministři na příslušných kapitulách.

4/13

Ke změně pravidel nebo k výkonu jakéhokoli mimořádného správního úkonu ohledně časného majetku, které přesahují limity vlastní kompetence, je nutné mít souhlas bezprostředního vyššího představeného.

4/14

1. Pro správu majetku Řádu ať se vypracují stanovy, které musejí být schváleny generální kapitulou.

2. Správní oblasti nebo skupiny správních oblastí nebo i konference, je-li to vhodné, ať si zpracují podobné stanovy, které musejí být schváleny generálním ministrem se souhlasem jeho rady.

4/15

1. V provinciích a v kustodiích ať se vytvoří ekonomická rada, o které se zmiňuje kán. 1280 CIC. Rovněž se doporučuje ustanovit jednu či více ekonomických komisí, jejichž úkolem bude radit při správě majetku, výstavbě, údržbě a alienaci domů.

2. Tyto komise jsou ustanovovány kapitulou, která jim také svěřuje kompetence. Ale členové, kteří mohou být z části laici, jsou jmenováni ministrem se souhlasem jeho rady.

4/16

1. Po poradě s ministry nebo, je-li to vhodné, po poradě s konferencemi vyšších představených, generální ministr se souhlasem své rady ať určí podle různé hodnoty peněz hranici, nad níž jsou ministři vázáni požádat o souhlas rady nebo o dovolení vyšší autority, aby se mohli platně zavázat k obligacím, aby mohlo dojít k alienaci majetku nebo k mimořádným výdajům. Tato dovolení musejí být dána písemně.

2. Ministr se souhlasem své rady ať postupuje vůči kvardiánům své správní oblasti stejně – s nutnými rozdíly.

3. Za mimořádné výdaje ať se považují ty, které nejsou nutné ani pro ministra, aby mohl vykonávat svůj úřad nebo řádně sloužit bratřím, ani pro kvardiána v těch záležitostech, které se netýkají řádné péče o bratrské společenství, které je mu svěřeno.

 

KapitolaV

NÁŠ ZPŮSOB PRÁCE

 

5/1

Kapitulám jednotlivých právních oblastí přísluší, aby ohledně dovolených a volného času vydaly náležité předpisy, které budou odpovídat pravidlu bratrské rovnosti.

 

Kapitola VI

NÁŠ ŽIVOT V BRATRSTVÍ

 

6/1

Je-li to považováno za užitečné, ať je ve správních oblastech společná nemocnička.

6/2

1. Kde kvůli zvláštním okolnostem nelze zachovávat klauzuru, ministr se souhlasem své rady vydá vhodné směrnice přizpůsobené místní situaci.

2. Ministrům přísluší pečlivě určit nebo z legitimních důvodů změnit hranice klauzury a dočasně ji pozastavit.

3. V naléhavých případech a pro jednotlivý úkon od ní může dispenzovat kvardián.

6/3

1. Pro dočasnou účast laiků na našem životě je třeba mít souhlas místní kapituly. Jde-li však o déletrvající účast, vyžaduje se i souhlas ministra.

2. Ministr se souhlasem své rady může mezi nás přijmout laiky jako stálé laické familiáře. Nejprve je však potřeba vypracovat dohodu o vzájemných právech a povinnostech.

6/4

1. Generálnímu ministrovi přísluší, aby se souhlasem své rady vydával předpisy pro celý Řád, které se týkají dovolení cestovat; provinčnímu ministrovi se souhlasem jeho rady přísluší totéž pro vlastní provincii, při zachování směrnic generálního ministra2.

2. Ohledně delšího pobytu mimo dům bratrského společenství ať se zachovají předpisy obecného práva.

6/5

Provinčnímu ministrovi přísluší, aby po vyslechnutí své rady posoudil vhodnost mít auta a způsob jejich použití kvůli apoštolátu nebo úřadu nebo pro službu bratrského společenství.

6/6

Je vhodné, aby bratři, nakolik je to možné, předem uvědomili kvardiána o svém příjezdu a sami od sebe se prokázali obedienčními listy, jsou-li nutné.

6/7

Pokud bratři potřebují z důvodu studia déle pobývat v domě jiné správní oblasti, příslušní ministři ať se bratrsky dohodnou na příspěvcích za výdaje.

6/8

1. Ohledně přidružení kláštera klarisek-kapucínek ať generální ministr se svou radou postupuje kolegiálně podle předpisů práva.

2. Ve vztahu k přidruženému klášteru ministr vykonává svou službu podle obecného práva a podle konstitucí těchto mnišek.

6/9

Generální ministr musí postupovat kolegiálně se svou radou, aby mohl připojit institut zasvěceného života.

6/10

Na znamení spoluzodpovědnosti ať je dotázáno vedení příslušných bratrských společenství Sekulárního františkánského řádu, jak při jmenování asistentů, tak při zřizování bratrských společenství téhož řádu.

 

Kapitola VII

NÁŠ ŽIVOT V KAJÍCNOSTI

 

7/1

1.Kromě toho, co stanoví Konstituce, náleží kapitule každé správní oblasti, aby vydala další předpisy jak ohledně dnů postu a odříkání, tak i ohledně způsobu postu.

2. Podobně v jednotlivých správních oblastech ať kapituly podle místních podmínek a podle doby stanoví vhodné předpisy ohledně jiných forem společné kajícnosti.

7/2

Jestliže se nějaký bratr provinil vůči nějaké osobě či církevní nebo světské organizaci, ze samého zákona lásky, která vyžaduje spravedlnost a chrání práva všech lidí, a zvláště těch nejzranitelnějších, pomozme mu, aby přijal zodpovědnost, aby napravil zlo, které způsobil, a aby přijal kanonické i občanské důsledky svého chování. Zodpovědnost za delikt totiž padá na toho, kdo ho způsobil.

7/3

Ministři a kvardiáni za tím účelem, aby se předešlo hříchu, ať vybízejí bratry, aby ve všem zachovávali naše vlastní právo i církevní právo, a stejně tak i občanské zákony a nařízení. Ale pokud se bratr dopustí deliktu nebo je nebezpečí, že ho bude opakovat, ministři ať použijí všechna možná vhodná opatření, včetně spolupráce se státními orgány, aby se to už nemohlo stát. V každém případě i bratrovi, který hřeší nebo je podezřelý z deliktu, ať jsou vždy přiznána práva a ochrana, které přísluší každé obviněné osobě. Naše spolupráce se státními orgány ať však není v rozporu s božským právem a s kanonickým právem.

 

Kapitola VIII

SPRÁVA NAŠEHO ŘÁDU

 

8/1

Při zřizování, rušení a sjednocování provincií ať se přihlíží k místní situaci a ať se zváží alespoň následující hlediska:

- schopnost skupiny bratří a bratrských společenství účinně udržovat, ať už přímo nebo s pomocí solidarity Řádu, život i činnost bratří v jejich různých výrazech, ať uvnitř či s otevřeností vůči potřebám Řádu a církve;

- schopnost přijmout, i díky spolupráci s jinými správními oblastmi, závazky pastorace povolání, formace a apoštolátu;

- materiální a ekonomické potřeby.

Ať se zvláště zváží:

- vědomí sounáležitosti bratří s bratrským společenstvím na různých úrovních;

- možnost převzít zodpovědnost ve vedení a pravidelné střídání ve službách;

- schopnost přijmout misijní závazky;

- územní celistvost a jednota jazyka, nakolik je to možné.

8/2

1. Za zvláštních okolností může generální ministr, při zachování podmínek pro změny správních oblastí, vytvořit federaci více provincií s vlastními stanovami.

2. Federace zahrnuje sjednocení správy – jeden provinční ministr se svou radou, který má pravomoc nade všemi federalizovanými provinciemi.

8/3

1. Pokud jde o to vyjít dočasně vstříc potřebám nějaké správní oblasti, tj. ne více než na jedno tříletí, provinční ministři mají pravomoc vyslat tam své bratry, aniž by se museli obrátit na generálního ministra. Toto časové omezení neplatí pro službu vykonávanou ve správní oblasti, která je podřízená provincii. K ostatním službám, u kterých se předpokládá, že budou trvat více než jedno tříletí, nebo v nich chtějí pokračovat po uplynutí tříletí, musí být generální ministr požádán o obedienční listy.

2. Hlasovací právo, o němž pojednává č. 121,6 Konstitucí, se neuplatňuje ve své vlastní správní oblasti, ale v oblasti, v níž se slouží, s výjimkou toho, co je stanoveno pro delegatury; k tomu však dochází až po uplynutí jednoho roku služby.

8/4

Ve výjimečných případech nemusejí ministři svolávat svou radu, pokud jde o to vyslechnout mínění. Mohou o ně požádat vhodným způsobem mimo setkání. Do zápisů rady se pak musí uvést vyžádané mínění a rozhodnutí, které ministr učinil. Stejným způsobem lze jednat, pokud jde o vyslechnutí jiné osoby.

8/5

1. Aby se mohlo přikročit k hlasování postulací, alespoň jedna třetina těch, kdo mají hlasovací právo, o to musí písemně požádat předsedu kapituly. Ve všech ostatních případech musí být postulační hlas považován za neplatný.

2. Postulace platí jen, když kandidát v prvním skrutiniu obdrží dvě třetiny hlasů přítomných hlasujících. V opačném případě jsou vyloučeny další postulace a začíná znovu normální hlasování od prvního skrutinia.

8/6

1. Ministr může být odvolán generálním ministrem se souhlasem jeho rady z vážného důvodu, jako je opakovaná nedbalost nebo porušení vlastních povinností, a to i po napomenutí, nebo z důvodu špatného hospodaření.

2. Kvardián, stejně jako delegát, může být odvolán provinčním ministrem se souhlasem jeho rady ze spravedlivého důvodu, to je, vyžaduje-li to společné dobro bratrského společenství, ať už místního či provinčního, nebo dobro místní církve.

8/7

Kapitula na každé úrovni je dočasným kolegiálním orgánem a vykonává vlastní autoritu podle kompetencí, které jí byly svěřeny Konstitucemi.

8/8

Aby byla umožněna účast schopných bratří, kteří by se jinak nemohli účastnit generální kapituly ani jako delegáti provincií ani jako členové z úřadu, ať každá konference vybere jednoho bratra laika s věčnými sliby jako delegáta. Způsob tohoto výběru ať je určen stanovami konference.

8/9

1. Po svolání generální kapituly zvolí v každé provincii všichni bratři s věčnými sliby za každých sto bratří profesů jednoho delegáta na generální kapitulu a jeho zástupce.

2. Tato volba se vykoná způsobem stanoveným provinční kapitulou a její výsledek se zveřejní alespoň tři měsíce před generální kapitulou.

8/10

1. Příprava generální kapituly a konzultace s bratřími o tématech, která je třeba na ní projednat, ať proběhne podle předpisů Směrnic pro slavení generální kapituly.

2. Generální ministr se souhlasem své rady ať připraví seznam témat k projednání a včas s nimi seznámí všechny kapituláře. Je to ale sama generální kapitula, která musí rozhodnout o tématech k projednání.

8/11

Na generální kapitule se zvolí devět rádců.

8/12

1. Kdyby byl generální ministr zvolen z bratří nepřítomných na kapitule, je kapitula pozastavena, dokud na ni nedorazí nový generální ministr.

2. Generální rádcové, zvolení z bratří nepřítomných na kapitule, se stávají tímto členy kapituly.

8/13

1. Ke službě Řádu je na generální kurii zřízeno několik úřadů a orgánů jako:

- generální sekretariát Řádu;

- generální prokuratura pro projednávání záležitostí Řádu u Svatého stolce;

- generální postulatura pro kauzy u kongregace pro svatořečení;

- generální sekretariát pro formaci;

- generální sekretariát pro evangelizaci, misijní animaci a spolupráci;

- generální úřad pro asistenci Sekulárnímu františkánskému řádu;

- úřad pro asistenci mniškám a institutům přidruženým ke kapucínskému řádu;

- úřad pro spravedlnost, pokoj a ekologii;

- generální archiv;

- ústřední knihovna;

- úřad generálního ekonoma;

- úřady pro komunikaci, statistiku a protokol.

2. S výjimkou toho, co je stanoveno v Konstitucích, a při zachování rozhodnutí generálních kapitul může generální ministr se souhlasem své rady podle potřeby a vhodnosti zřídit další úřady a orgány generální kurie, stejně jako může zrušit či změnit ty již existující.

8/14

Volební shromáždění se skládá: z generálního vikáře, z generálních rádců, z posledního generálního ministra bezprostředně po vypršení jeho mandátu až do následující řádné generální kapituly, z provinčních ministrů, z kustodů, z generálního sekretáře a z generálního prokurátora.

Volební shromáždění probíhá podle vlastních Směrnic schválených generální kapitulou.

8/15

Řádná provinční kapitula ať je vyhlášena a svolána každé tři roky. Generální ministr má pravomoc dovolit, aby kapitula ze spravedlivého důvodu byla slavena o šest měsíců dříve nebo o tři měsíce později, než vyprší tříletí.

8/16

Provinční ministr ať se souhlasem své rady připraví seznam témat k projednání na provinční kapitule a včas o nich informuje všechny kapituláře. Sama kapitula však musí rozhodnout o tématech, která bude projednávat.

8/17

1. Na provinční kapitule s delegáty musí být počet účastníků z práva nižší než počet delegátů.

2. Bratři z provincie, kteří nejsou kapituláři, se mohou účastnit kapituly jako posluchači, pokud není stanoveno jinak ve Směrnicích kapituly.

3. Bratři kapituláři ztrácejí aktivní hlasovací právo, jestliže bez právoplatného dovolení nejsou přítomni na kapitule po celou dobu jejího trvání, ať už se slaví s přímou účastí nebo s delegáty.

8/18

1. Provincie se sto a méně bratřími slaví kapitulu s přímou účastí. Provincie s vyšším počtem než sto bratří, slaví kapitulu s delegáty. Nicméně i provincie s více než sto bratry mohou slavit kapitulu s přímou účastí. A ze spravedlivých důvodů i provincie se sto či méně bratry mohou slavit kapitulu s delegáty.

2. V obou případech musí být rozhodnutí učiněno dvoutřetinovou většinou hlasujících ve všeobecném referendu, jehož se musí zúčastnit nejméně sedmdesát pět procent (75 %) všech bratří s věčnými sliby. Rozhodnutí ať je pak vloženo do Směrnic pro slavení kapituly.

8/19

1. Pasivního i aktivního hlasu jsou zbaveni bratři, kteří byli prohlášeni za nezákonně nepřítomné, dále bratři, kteří podali žádost o exklaustraci nebo o dispens od řeholních slibů či od povinností spojených s posvátným svěcením. Pokud k takové žádosti došlo až po svolání kapituly, jsou vyloučeni z kapituly, aniž by byli nahrazeni.

2. Podle rozhodnutí provinčního ministra se souhlasem jeho rady mohou být zbaveni aktivního i pasivního hlasu bratři, kteří podali žádost o to, aby mohli žít mimo řeholní dům.

8/20

Provinční ministr a jeho rádcové jsou voleni na dobu tří let.

8/21

Žádný bratr nemůže přijmout službu provinčního ministra a/nebo kustoda na více než tři po sobě jdoucí mandáty, ať už službu obdržel jakýmkoli zákonným způsobem. Po třetím po sobě jdoucím mandátu je vyloučena možnost volby, jmenování či postulace.

8/22

Při volbě rádců má končící provinční ministr jen aktivní hlas.

8/23

Kapitula kustodie se slaví každé tři roky. Na stejné období jsou voleni kustod a jeho rádcové.

8/24

Končící kustod nemá pasivní hlas při volbě rádců.

8/25

1. Delegatura je dočasná struktura Řádu tvořená skupinou bratří shromážděných v místních bratrských společenstvích a svěřených jedné provincii. Jejím účelem je zabezpečit bratrský život na území, na němž jsme sice přítomni, ale nejsou tam nezbytné a dostatečné podmínky k tomu, aby tam mohla být zřízena a udržena správní oblast.

2. Generální ministr se souhlasem své rady po poradě se zainteresovanými konferencemi vyšších představených může zřizovat, měnit a rušit delegatury.

3. Delegatura má vlastní stanovy schválené provinčním ministrem se souhlasem jeho rady.

4. V čele delegatury stojí bratr, který vykonává svou službu jako delegát provinčního ministra, a pomáhají mu dva rádcové. Jemu přísluší reprezentovat delegaturu jménem provinčního ministra u místních církevních – a nakolik je to možné – i státních autorit.

5. Delegát a dva rádcové jsou podle předpisů stanov jmenováni provinčním ministrem se souhlasem jeho rady, po vyslechnutí názoru bratří delegatury, kteří mají věčné sliby. Delegát nemůže být znovu jmenován na dobu delší, než je stanoveno pro kvardiána.

6. Delegátovi, který není vyšším představeným, provinční ministr písemně udělí nutná pověření, aby bylo usnadněno praktické, pastorační i ekonomické vedení, a aby byla podpořena určitá autonomie vnitřního fungování skupiny, zvláště vzhledem ke službě místní církvi a k zakořenění Řádu.

7. Bratřím delegatury jsou přiznána všechna práva i povinnosti, jaké mají bratři v provincii, ke které patří.

8. Bratři jiné správní oblasti, kteří slouží v delegatuře, vykonávají své hlasovací právo ve vlastní správní oblasti.

8/26

Mandát kvardiána a vikáře trvá tři roky.

8/27

Kvardiáni ať vhodnými způsoby nejen informují bratry o tématech k projednání na místní kapitule, ale ať se o nich s bratry i radí.

8/28

1. Na generální kurii, na provinční kurii a v sídle kustoda ať je tajný archiv, kde nechť se obezřetně a pečlivě uchovávají ty dokumenty, které vyžadují tajné uchovávání.

2. Při správě archivů ať se zachová to, co je předepsáno církevními předpisy i naším vlastním právem, ať se používají výdobytky archivnictví a ať se nezanedbá vytvoření soupisu uchovávaných dokumentů.

3. Péče o archivy ať je pokud možno svěřena kvalifikovaným bratřím, kteří za tímto účelem se souhlasem ministra budou moci využít pomoci externích spolupracovníků.

8/29

Ve všech bratrských společenstvích ať se zachová zvyk vést kroniku.

8/30

Setkání konferencí se účastní i zástupci delegatur a domů přítomnosti dané oblasti. Z práva samého se jich účastní i generální rádcové pověření generálním ministrem. Ti všichni nemají hlasovací právo.

8/31

Aby se rozvíjel smysl pro bratrství a co největší možné sdílení v Řádu, konference ať preferují a podporují příležitosti a nástroje ke spolupráci mezi sebou.

8/32

Předsedové konferencí, svolaní generálním ministrem, ať se sejdou s generálním ministrem a jeho radou nejméně každé dva roky.

 

Kapitola X

NÁŠ ŽIVOT V POSLUŠNOSTI

 

10/1

1. Generální ministr ať během svého funkčního období navštíví všechny bratry osobně či prostřednictvím druhých, především prostřednictvím generálních rádců.

2. Ostatní ministři ať zvizitují všechna bratrská společenství na svém území nejméně dvakrát v tříletí.

3. Kustodie, kromě vizitace kustoda, ať jsou každé tři roky zvizitovány i provinčním ministrem.

4. Kromě toho ať generální ministr, když k tomu má příležitost, navštěvuje bratry různých národů a občas se zúčastní i zasedání konferencí vyšších představených.

5. I ostatní ministři ať s pozorností k osobám i k dílům ochotně využívají příležitosti k tomu, aby se setkávali s bratřími.

10/2

1. Na závěr vizitace ať pověřený vizitátor podá kompletní zprávu o vizitaci příslušnému ministrovi.

2. Bratři ať v duchu poslušnosti přijmou závěry vizitace a snaží se je věrně vykonat. Těmito závěry ať se pak komunita přiměřeně společně zabývá.

3. Kvardiáni a ministři ať pak ve vhodnou dobu vydají počet svému bezprostřednímu představenému z toho, co bylo vykonáno. Stejným způsobem ať referují o tom, co bylo vykonáno ohledně toho, co Konstituce požadují po provinčních kapitulách či po představených.

4. Ministři ať jednou za tříletí pošlou příslušnému představenému zprávu o stavu své správní oblasti.

12/1

Generální kapitule přísluší, aby se souhlasem dvou třetin hlasů schvalovala jak předpisy Nařízení generálních kapitul, tak je slučovala, měnila, rušila či odvolávala, podle potřeb doby a obnovování, přičemž se drží v linii naší tradice. Generální kapitule rovněž přísluší autentický výklad Nařízení generálních kapitul.

12/2

1. Dočasná dispens od disciplinárních nařízení Konstitucí pro celou provincii je vyhrazena generálnímu ministrovi, dispens pro celé místní bratrské společenství je vyhrazena vlastnímu nadřízenému ministrovi.

2. Generálnímu ministrovi přísluší, aby se souhlasem své rady dočasně dispensoval pro každý jednotlivý případ od zachovávání Nařízení generálních kapitul. Ostatním ministrům to přísluší podle kompetencí stanovených v těchto Nařízeních generálních kapitul.

12/3

Provinčnímu ministrovi nebo kustodovi přísluší, aby se souhlasem příslušné rady schvaloval stanovy nebo zvláštní předpisy jednotlivých bratrských společenství nebo domů.

 

1 Srv. CIC kán. 684 §2.

2 Srov. Dekret generálního ministra (1. května 2001; Prot. N. 00246/01) in Analecta OFMCap 117 (2001) 79-81.

logo loreta

logo hrobka

logo hradcany

logo olomouc