Tento vzor musí být přizpůsoben situacím a skutečnostem mládežnického prostředí dané země. Nestačí je jen přepsat.


NÁRODNÍ STANOVY FRAM …

 

KAPITOLA I: POVAHA

 

 

1. Františkánská mládež (FraM) je bratrským společenstvím mladých, kteří se cítí být Duchem svatým povoláni k tomu, aby udělali zkušenost s křesťanským životem v bratrském společenství ve světle poselství sv. Františka z Assisi a prohloubili tak své povolání v rámci Sekulárního františkánského řádu.
2. FraM jako integrální součást SFŘ patří do františkánské rodiny a považuje Řeholi SFŘ za motivační dokument pro růst svého křesťanského a františkánského povolání, a to jak pro jednotlivce tak i pro skupinu.
3. V důsledku své sounáležitosti s františkánskou rodinou je pastorační péče a duchovní asistence FraM svěřena prvnímu františkánskému řádu a Třetímu regulovanému řádu (TOR).
4. V důsledku vzájemné životní sounáležitosti se SFŘ, který je za FraM zvláště zodpovědný, je bratrská asistence FraM svěřena SFŘ.
5. FraM se člení do různých úrovní: místní, regionální a národní. Každé z těchto bratrských společenství se vztahuje ke konkrétnímu bratrskému společenství SFŘ.
6. Členy FraM mohou být mladí svobodní katolíci obojího pohlaví, kteří hledají svou identitu a své povolání.
7. FraM (název země) se řídí všeobecným církevním právem a těmito stanovami, schválenými předsednictvem CIOFS.
8. Objasňování jednotlivých bodů a řešení zvláštních situací, se kterými tyto stanovy nepočítají, náleží do kompetence národní rady FraM. Tato řešení platí až do nejbližšího národního shromáždění FraM.

 

KAPITOLA II: ŽIVOT A ČINNOST


9. Způsob života FraM je tento: zachovávat evangelium našeho Pána Ježíše Krista podle příkladu sv. Františka z Assisi, jemuž byl Kristus inspirací a stal se mu středem života s Bohem i s lidmi.
10. Mladí františkáni mají tedy hledat živou a působící osobu Ježíše Krista v bratřích a sestrách, v Písmu svatém, v církvi i v liturgických úkonech.
11. Když byli ve křtu pohřbeni a vzkříšeni spolu s Kristem, který z nich udělal živé údy církve, ať se stanou svědky a nástroji jeho poslání mezi lidmi, a to tak, že budou hlásat Krista životem i slovem. Inspirováni sv. Františkem a spolu s ním povoláni obnovovat církev, ať se snaží žít v plném společenství s papežem, s biskupy i s kněžími v důvěryplném a otevřeném dialogu apoštolské kreativity.
12. Podněcováni dynamikou evangelia, ať přizpůsobují své smýšlení i jednání Kristu prostřednictvím radikální vnitřní proměny, kterou samo evangelium nazývá „konverzí“, která díky lidské křehkosti musí být každý den aktualizována. Na této cestě obnovy je svátost smíření jedinečným znamením milosrdenství Otce a zdrojem milosti.
13. Jako byl Ježíš opravdovým ctitelem Otce, tak ať i oni učiní z modlitby a z kontemplace duši svého bytí i své činnosti. Ať se účastní svátostného života církve, především eucharistie, a ať se připojují k liturgické modlitbě Božího lidu a opakovaně tak mají účast na tajemstvích Kristova života.
14. Mladí františkáni ať svědčí o své vroucí lásce k Marii, pokorné služebnici Páně, napodobováním její pozornosti vůči slovu Božímu a její bezpodmínečné připravenosti odpovědět na volání Páně.
15. Ať jsou jedno s Kristem chudým a poslušným, ať věrně plní své povinnosti a hledají správný vztah k pozemským dobrům tak, že jejich materiální nároky budou skromné. Ať se stavějí proti všem ideologiím a postojům, které stavějí bohatství nad lidské a náboženské hodnoty a které tak dovolují zneužívat lidi.
16. V duchu „blahoslavenství“ ať se snaží očistit svá srdce od každé touhy a žádostivosti po vlastnění a po nadvládě, aby byli jako „poutníci a cizinci“ na cestě do Otcova domu. Ať se snaží získat čistotu srdce, aby mohli svobodně milovat Boha a bližní.
17. Musejí prohlubovat skutečné základy všeobecného bratrství a všude šířit ducha srdečného přijetí a bratrského ovzduší, které jim umožní být radostně po boku všem lidem, a zvláště těm nejmenším. Ať spolupracují s hnutími, která podporují bratrství mezi národy a ať zaujímají jednoznačné postoje v situacích, kdy je pošlapána důstojnost člověka v důsledku jakékoliv formy útlaku či nezájmu.
18. Povoláni společně se všemi lidmi dobré vůle, aby vytvářeli svět, který by byl více bratrský a více evangelní, aby se tak uskutečňovalo Boží království, ať se snaží plnit povinnosti, které vyplývají z jejich práce a z jejich profesní přípravy. Ve stejném duchu služby ať přijímají svou sociální a občanskou zodpovědnost.
19. V rodině ať žijí františkánským duchem pokoje, věrnosti a úcty k životu a ať se snaží z rodiny učinit znamení již obnoveného světa v Kristu. Ať spolupracují se snahami v církvi i ve společnosti, které usilují o posilování významu věrnosti a o úctu ke každému životu od jeho početí, v každé situaci až do smrti. Bratři a sestry, zvláště ti, kdo se připravují na manželství, ať jsou si vědomi, že krása a síla lidské lásky, která je posvěcena svátostí, je hlubokým svědectvím své vlastní rodině, církvi i světu.
20. Jako nositelé pokoje a vědomi si toho, že pokoj je třeba stále obnovovat, ať hledají cesty k jednotě a k bratrskému porozumění, prostřednictvím dialogu, s důvěrou v to, že v každém člověku klíčí Boží působení a s důvěrou v proměňující moc lásky a odpuštění. Ať spolupracují s hnutími a s institucemi, které podporují mír při respektování jeho skutečných základů a vzdávají se použití násilí. Ať si cení rozhodnutí těch, kdo z důvodu svědomí odmítají „nosit zbraň“.
21. Ať mají úctu k ostatnímu tvorstvu, živému i neživému, které nese „obraz Nejvyššího“, a ať se snaží přejít od pokušení je zneužívat k františkánskému pojetí všeobecného bratrství. Ať spolupracují se snahami, které bojují proti znečišťování přírody a snaží se ji chránit.
22. Jako poslové dokonalé radosti ať se snaží druhým přinášet radost a naději. Proto jsou povoláni k tomu, aby vytvářeli takové podmínky života a životního prostředí, které neohrožují člověka, ale umožňují objevovat jejich smysl a Boží vůli. Ať jsou ochotni spolupracovat v boji proti různým obavám a pesimismu a připravovat lepší budoucnost. Ve svém prostředí ať se snaží vytvářet ovzduší víry a naděje, aby „sestra smrt“ byla přijímána jako přechod k Otci.

 

KAPITOLA III: FORMACE


23. Začlenění do FraM probíhá postupnou formací podle programu, metod a obsahu stanovených národní radou FraM. Rozvoj povolání normálně probíhá v těchto etapách: období iniciace; období formace k příslibu ve FraM; období prohloubení svého povolání životem podle příslibu FraM.
24. Období iniciace ve FraM je obdobím hledání, obdobím navazování prvních kontaktů, sbližování se a přijetí. Toto období končí rozhodnutím začít formaci k příslibu ve FraM. Délka tohoto období se pohybuje od tří do šesti měsíců, podle zájmu samotného mladého člověka a také podle mínění místní rady. Kandidátů, kteří pocházejí ze skupinek pre-FraM, se toto období iniciace netýká.
25. Žádost o přijetí do období formace k příslibu FraM podává kandidát písemně předsedovi místního bratrského společenství FraM. Podmínky k přijetí jsou: vyznávat katolickou víru, žít ve společenství s církví, mít dobrou morálku, nebýt ženatý či vdaná, být bezdětný a mít věk 15 až 25 let. Rada bratrského společenství rozhoduje o přijetí žádosti kolegiálně a kandidátovi sdělí oficiální odpověď a informuje bratrské společenství.
26. Období formace je obdobím poznávání evangelia a života podle něj po vzoru sv. Františka v rámci svého mládežnického bratrského společenství. Toto období trvá jeden rok a je možno ho prodloužit o další rok dle uvážení rady bratrského společenství nebo kandidáta samého. Na začátku tohoto období se kandidátovi předá rozpoznávací znamení FraM: (popis znamení).
27. Žádost o složení příslibu ve FraM podá kandidát předsedovi místního bratrského společenství FraM. Žádost může kandidát podat až koncem období formace k příslibu. Rada bratrského společenství o žádosti rozhodne tajným hlasováním, sdělí kandidátovi oficiální odpověď a informuje bratrské společenství.
28. Příslib ve FraM je oficiální úkon, kterým se mladý člověk plně začleňuje do svého bratrského společenství. Je-li to možné, probíhá příslib ve FraM při slavení eucharistie.
29. Příslibem začíná období prohlubování svého povolání, objevování inspirace řehole SFŘ a jejího převádění do každodenního života, aby mladí objevili své životní povolání a svou odpověď na Boží volání.
30. Období prohlubování svého vlastního povolání je přechodné a končí rozhodnutím se nebo definitivní životní situací. S výjimkou národních a regionálních zástupců, kteří jsou ve funkci, znamenají tyto situace konec příslušnosti k FraM: dosažení věku 30-ti let; uzavření manželství; zahájení noviciátu v řeholním řádu.
31. Členové FraM, kteří chtějí složit profes v SFŘ ať se drží toho, co stanoví řehole, konstituce a rituál SFŘ. Profes v SFŘ doplňuje a zdokonaluje příslib FraM a nevylučuje mladého člověka z jeho bratrského společenství FraM. Ve vztahu k FraM má profes v SFŘ všechny účinky příslibu.

 

KAPITOLA IV: STRUKTURA


32. Místní bratrské společenství FraM je základní buňkou FraM, je prostředím, ve kterém se bratři a sestry setkávají, aby prakticky žili svůj křesťanský život ve světle poselství sv. Františka z Assisi. Bratrské společenství se schází často, např. každý týden, aby společně prožívalo svůj vztah s Bohem i mezi sebou navzájem. Je důležité, aby setkání obsahovalo modlitbu i formaci, a to s prvky činnosti i rekreace. Setkání ať se organizují tak, aby podporovala začlenění bratrského společenství FraM do františkánské rodiny a do místní církve.
33. O uznání místního bratrského společenství FraM se postará rada FraM vyšší úrovně ve spolupráci s místní radou SFŘ, tj. dvě rady, se kterými bude nové bratrské společenství FraM v kontaktu. Ať je o tom informován příslušný řeholní představený, kterého bude třeba požádat o duchovní asistenci. Pro toto uznání je třeba mít alespoň deset bratří a sester, kteří složili příslib ve FraM. Listina s uznáním společenství se uchová v archivu bratrského společenství a kopie se pošle příslušné radě SFŘ.
34. Každé místní bratrské společenství FraM je v živém vzájemném vztahu s daným bratrským společenstvím SFŘ, které žádá o bratrskou animaci a se kterým si vzájemně vyměňují zástupce v radách.
35. Místní bratrské společenství je animováno a vedeno radou, kterás se skládá z předsedy, jeho zástupce a alespoň jednoho rádce, kteří jsou voleni na období dvou let místním shromážděním. Podle potřeb každého bratrského společenství, je možno přidat další služby, které mají hlasovací právo jen, když jsou voleny shromážděním. Navíc jsou členy rady zástupce SFŘ a animátor či duchovní asistent. Předseda zastupuje místní bratrské společenství FraM v radě bratrského společenství SFŘ.
36. Volební shromáždění bratrského společenství FraM se schází každé dva roky pod předsednictvím předsedy rady vyšší úrovně nebo jeho delegáta. Aktivní hlas mají: místní rada a všichni členové bratrského společenství, kteří složili příslib FraM nebo profesi SFŘ. Zvoleni mohou být všichni členové místního bratrského společenství, kteří složili příslib FraM nebo profesi SFŘ.
37. Regionální bratrské společenství je spojením všech bratrských společenství FraM na určitém území, které souvisí s jedním nebo s více regionálními bratrskými společenstvími SFŘ. Zřízení regionálního bratrského společenství náleží národní radě SFŘ ve spolupráci s regionální radou SFŘ, kterou bude třeba žádat o bratrskou asistenci a s příslušnými řeholními představenými, které bude potřeba žádat o duchovní asistenci.
38. Regionální bratrské společenství je animováno a vedeno radou, která se skládá z předsedy, jeho zástupce a alespoň jednoho rádce, kteří jsou voleni na období tří let regionálním shromážděním. Dle potřeby může regionální shromáždění přidat další služby s hlasovacím právem, pokud jsou zvoleni shromážděním. Dále jsou členy rady zástupce SFŘ a animátor či duchovní asistent. Regionální předseda zastupuje bratrské společenství v radě regionálního bratrského společenství SFŘ.
39. Na regionální úrovni jsou zodpovědnými za FraM ve smyslu Generálních konstitucí SFŘ (čl. 97,2) předsedové, kteří proto musejí být zvoleni z okruhu těch členů FraM, kteří složili profes v SFŘ.
40. Regionální shromáždění se schází alespoň jednou za rok pod vedením svého předsedy. Volební regionální shromáždění se schází jednou za tři roky a předsedá mu národní předseda FraM nebo jeho delegát. Na regionálním shromáždění mají aktivní hlas: regionální rada a za každé místní bratrské společenství předseda a jeden zástupce zvolený místním shromážděním. Zvoleni mohou být: do služby regionálního předsedy všichni mladí františkáni, kteří mají profes v SFŘ, a do všech ostatních služeb mladí františkáni, kteří složili příslib ve FraM nebo profes v SFŘ.
41. Národní bratrské společenství je organickým spojením všech bratrských společenství FraM, která jsou na území příslušného národního bratrského společenství SFŘ. Je animováno a vedeno radou, která se skládá z předsedy, jeho zástupce a alespoň jednoho rádce, kteří jsou voleni na období tří let národním shromážděním. Dle potřeby může národní shromáždění přidat další služby s hlasovacím právem jen, když jsou zvoleni shromážděním. Dále jsou členy rady zástupce národní rady SFŘ a národní duchovní asistent. Předseda zastupuje národní bratrské společenství v radě bratrského společenství SFŘ.
42. V národním shromáždění mají aktivní hlas: národní rada a členové regionálních rad. Na národní úrovni jsou zodpovědnými za FraM ve smyslu Generálních konstitucí SFŘ (čl. 97,2) předseda a jeho zástupce, pročež musejí být zvoleni z okruhu členů FraM, kteří mají profes v SFŘ. Do ostatních služeb mohou být zvoleni mladí františkáni, kteří složili příslib ve FraM nebo profes v SFŘ. Volební národní shromáždění se schází každé tři roky a předsedá mu národní ministr SFŘ nebo jeho delegát.
43. Shromáždění všech úrovní se svolávají rozhodnutím příslušné rady. Svolání na volební shromáždění ať je učiněno alespoň měsíc předem a ať je stanoveno místo, den a hodina volby i představení kandidátů.
44. Pro volby do různých služeb na všech úrovních může každý bratr či sestra, který složil příslib ve FraM navrhnout jednoho či více kandidátů. Tyto návrhy se posílají písemně do stanovené doby a na adresu oznámenou při svolávání shromáždění. Navíc před zahájením voleb do každé jednotlivé služby vyzývá předseda volebního shromáždění bratry a sestry, kteří mají hlasovací právo, aby navrhli své kandidáty. Navrhování kandidátů je pouze informativní, takže by nebyla platná volba, kdyby se mohlo volit pouze ze seznamu kandidátů.
45. Pro volbu předsedy a jeho zástupce se na všech úrovních vyžaduje absolutní většina, tj. nadpoloviční většina přítomných hlasujících vyjádřená v tajném hlasování. Po dvou neúspěšných kolech hlasování se volí mezi dvěma kandidáty, kteří obdrželi největší počet hlasů, nebo, je-li jich více, mezi dvěma nejstaršími kandidáty co se týče délky příslibu ve FraM. Po třetím kole hlasování, zůstává-li rovnost hlasů, je za zvoleného považován ten, kdo má déle příslib.
46. U všech ostatních voleb, po prvním kole hlasování bez dosažení absolutní většiny stačí, když se v druhém kole dosáhne poměrné většiny hlasů přítomných hlasujících, vyjádřených v tajném hlasování.
47. Předsedové a rádcové na všech úrovních mohou být zvoleni pouze na dvě po sobě jdoucí období. Neslučitelné jsou služby předsedy na dvou různých úrovních a služby předsedy, sekretáře a pokladníka na stejné úrovni.
48. Předseda na jakékoliv úrovni koordinuje činnost svého bratrského společenství, svolává a řídí zasedání rady a zastupuje bratrské společenství ve vztahu k jiným bratrským společenstvím nebo organizacím.
49. Zástupce předsedy podporuje předsedu v jeho úkolech, vykonává činnosti, které mu byly svěřeny radou nebo shromážděním, zastupuje předsedu v případě nepřítomnosti nebo dočasné překážky a přebírá službu předsedy, když se tato uprázdní.
50. Sekretář pořizuje zápisy ze zasedání, stará se o archiv bratrského společenství a vyřizuje korespondenci. Spolu s předsedou podepisuje oficiální dokumenty bratrského společenství.
51. Pokladník spravuje a uchovává inventář všech materiálních a finančních prostředků a ze své správy vydává počet radě. Spolu s předsedou podepisuje ekonomické dokumenty bratrského společenství.
52. Ten, kdo je zodpovědný za formaci, ve spojení s radou FraM koordinuje formační aktivity bratrského společenství a podporuje formaci bratří a sester v různých obdobích formace. Formátor je na všech úrovních jmenován radou bratrského společenství SFŘ stejné úrovně na žádost rady FraM. Musí to být františkán: řeholník, řeholnice nebo sekulární františkán s profesí; a účastní se zasedání rady, ale nemá právo hlasovat.
53. Bratrský animátor, který zastupuje SFŘ v radě FraM, se bude snažit hledat co nejvhodnější prostředky k tomu, aby podporoval vitalitu bratrského společenství FraM, bude ochotný podělit se o svou zkušenost evangelního života s mladými bratry a sestrami a bude jim pomáhat, aby dělali pokroky na své cestě lidského i duchovního růstu.
54. Animátor či duchovní asistent je svědkem františkánské spirituality a bratrské lásky řeholníků k bratřím a sestrám FraM; prohlubuje věrnost FraM františkánskému charismatu, společenství s církví a jednotu s františkánskou rodinou; obzvláště spolupracuje při formaci bratří a sester.

 

KAPITOLA V: PŘÍDAVKY A ZMĚNY


55. Jelikož nelze předvídat všechny možné eventuality, stanoví se, že eventuální mezery a pochyby je třeba řešit pomocí aplikací – s patřičnými úpravami – Generálních konstitucí SFŘ, Stanov mezinárodního bratrského společenství SFŘ a Národních stanov SFŘ.
56. Pastorační a duchovní asistence bratrským společenstvím na všech úrovních – s patřičnými úpravami – se řídí Stanovami pro pastorační a duchovní asistenci SFŘ.
57. Případné změny těchto národních stanov musejí být učiněny na národním shromáždění FraM se schválením dvoutřetinové většiny přítomných, kteří mají hlasovací právo. Aby takové změny nabyly plné právní účinnosti, musejí být schváleny předsednictvem mezinárodní rady SFŘ.


V ...................., datum ..............
Schváleno předsednictvem mezinárodní rady SFŘ, datum .............