Setkani formatoru Praha 2017 150Evropské setkání formátorů

Od 27. do 31. srpna probíhá v našem klášteře na Hradčanech evropské setkání našich formátorů.

Číst dál...

Program formace FraM

 

Následující program formace je pouze doporučením.

 

a. Iniciace


Cíl:
Pomoci mladým lidem, aby se naučili naslouchat Božímu hlasu ve svém srdci a aby objevili bratrské společenství FraM jako vhodné prostředí k tomu, aby se vydali vážně míněnou cestou povolání.

Prostředky:
Účast na setkáních bratrského společenství FraM.
Výměna zkušeností ve skupinkách nebo ve dvojicích.
Účast na modlitbě bratrského společenství FraM.
Účast na některých církevních aktivitách FraM.
Snaha o osobní prohloubení, kterou podporuje skupina.
Tématické rozhovory ve skupinkách nebo krátké přednášky.

Obsah:
všeobecně-lidský:
Jak vidět: druhé, přírodu, sebe, Boha a jak naslouchat: druhým, přírodě, sobě i Bohu.
Analýza a ohodnocení skutečnosti: nejprve pozitivně a teprve potom negativně.
Uvědomování si svého osobního života ve vztahu ke společenské, politické a církevní situaci.

křesťanský:
Křesťanský ideál jako plnohodnotná alternativa života.
Evangelium jako dobrá zpráva pro tebe.
Hodnota života od jeho početí až po jeho přirozený konec.
Konkrétní církev, společenství svatých i hříšníků.

františkánský:
Kdo jsou: František, Klára, Alžběta Uherská?
Co je františkánská rodina? (řeholníci, řeholnice, sekulární františkáni).
Co je FraM.


b. Formace k příslibu ve FraM


Cíl:
Plně začlenit mladého člověka do bratrského společenství mladých jako do společenství, které patří k SFŘ a k františkánské rodině.

Prostředky:
Účast na setkáních bratrského společenství FraM.
Účast na modlitbě bratrského společenství FraM.
Účast na církevních aktivitách FraM.
Snaha o osobní prohloubení, kterou podporuje skupina.
Účast na zvláštních setkáních kandidátů.
Osobní doprovázení formátorem a duchovním animátorem.

Obsah:
všeobecně-lidský:
Způsoby sebepoznání.
Osobní růst, schopnost navazovat a udržovat mezilidské vztahy, schopnost dávat, přijímat a dělit se.
Poznat možnosti, kdy jednat a kdy posloužit druhým.

křesťanský:
Způsoby a prvky osobní i společné modlitby.
Kristus, nový člověk, blízký a přátelský.
Obrácení jako obnova a přeorientování života.
Slavení eucharistie.
Prožívání zvláštních liturgických dob (advent, vánoce, doba postní, velikonoce).

františkánský:
Životopisy Františka, Kláry a Alžběty Uherské.
Františkánské hodnoty: společenství, minorita, nenásilný pokoj, úcta k přírodě.
Řehole SFŘ jako motivační dokument.
Příslib ve FraM – obsah a důvod.


c. Prohloubení svého povolání


Cíl:
Pomoci mladému člověku prohloubit své františkánské povolání a učinit své životní rozhodnutí.

Prostředky:
Účast na všech aktivitách bratrského společenství FraM.
Snaha o osobní prohloubení, kterou podporuje skupina.
Účast na letních táborech a na národních a regionálních setkáních.
Účast na setkáních a slavnostech se SFŘ a s dalšími větvemi františkánské rodiny.
Duchovní cvičení zaměřená na rozlišování povolání.
Osobní doprovázení radou bratrského společenství FraM a duchovním animátorem.

Obsah:
všeobecně-liský:
Způsoby sebepoznání a sebepřijetí.
Jak žít citově vyrovnáni.
Zodpovědnost a kreativita ve službě druhým.
Jak si ujasnit svou motivaci (povrchní, niternou).
Láska (láska a sympatie; různé projevy lásky).
Metody dynamiky skupiny (např. vytušit – zhodnotit– uvést ve skutek).
Jak plánovat společné akce skupiny.

křesťanský:
Povolání v bibli.
Různorodost povolání ve světě.
Rozlišování povolání.
Zásadní postoje Ježíšovy.
Blahoslavenství a evangelní rady.
Poslání laika v církvi.
Svátosti a jak je prožívat.
Jak hodnotit skutečnost ve světle evangelia.
Čím křesťanství prospívá společnosti a politice

františkánský:
Aktuálnost Františka, Kláry a Alžběty Uherské.
Prameny františkánské spirituality.
Spisy Františka a Kláry.
Krátké dějiny františkánské rodiny.
Aktuální situace františkánské rodiny.
Řehole SFŘ.
Františkánské pojetí osobnosti.
Sekularita a františkánské sekulární úsilí.
Františkánské příspěvky míru, spravedlnosti a ekologii.

František Emil Boreček (1915–2001)

František Emil Boreček se narodil v Němčicích nad Hanou v nemajetné rodině, která vychovávala pět dětí. Jeho život významně ovlivnila dobrodinkyně, která se rozhodla podporovat na gymnaziálních studiích chlapce, jenž by se chtěl stát knězem. Ředitel školy tedy Františka připravil na přijímací zkoušky, jejichž složení mu otevřelo dveře Slovanského gymnázia v Olomouci. Po dobu svých studií (1929–1934) bydlel v Serafínské škole, jejímž prefektem tehdy byl P. Josef Zatloukal a kvardiánem kláštera P. Timotej Kyselý.

Emil Borecek 01

František se rozhodl být nejen knězem, ale také kapucínem. Prvního srpna 1934 oblékl hábit a přijal řeholní jméno Emil. O rok později složil první sliby a spolu s dalšími bratry odjel studovat filozofii do holandského Breust-Eijsdenu. V roce 1938, po nacistické okupaci, se však studenti museli vrátit do Olomouce, kde pokračovali ve studiu teologie. Aby se br. Emil vyhnul totálnímu nasazení, byl už v roce 1940 vysvěcen na jáhna a následující rok na kněze – o ty totiž nacisté neměli zájem. Ovšem ještě dalších 16 měsíců nemohl ani kázat, ani zpovídat, a pokud to bylo možné, pokračoval ve studiu.

Jeho prvním kněžským působištěm se stal klášter na Hradčanech, ale už po měsíci odjel vystřídat P. Bernardina do Olomouce, kde zůstal až do konce války. Tři měsíce strávil ve Fulneku, kde přebíral klášter po německých bratřích, pak byl poslán do Třebíče, kde měl na starost dvě vesnice a školu ve městě. Ale ani tam dlouho nezůstal. V roce 1947 byl přeložen do Brna a před Vánoci 1949 opět do Fulneku, kde jej zastihla akce „K“.

Emil Borecek 02

Zleva: Anastáz Polášek, Emil Boreček (1999)

Nejdříve byl internován v Broumově, pak v Králíkách a nakonec v Oseku. V prosinci 1951 absolvoval v Praze školení, které bylo podmínkou pro působení v diecézi. S pomocí vládního zmocněnce se mu podařilo získat státní souhlas pro místo kaplana v brněnské katedrále; jeho úkolem bylo zpovídat kněze a řeholní sestry. Tím pádem se také vrátil domů: od roku 1952 až do své smrti totiž bydlel v kapucínském klášteře, respektive v tom, co po odebrání Trenckova křídla a celé kvadratury pro potřeby Moravského muzea zbylo.

Kapucínský kostel měl v letech 1950–1961 na starost Mons. Karel Černý. Poté došlo k reorganizaci a tento kostel se stal filiálkou katedrály svatých Petra a Pavla. To znamená, že začal podléhat přímo petrovskému faráři, kterým byl tehdy Ludvík Horký. Mons. Černý přestal být nejen správcem, ale také mu byl odebrán státní souhlas k duchovní činnosti. Bratr Emil se stal v našem kostele kooperátorem a v roce 1965 byl jmenován konzistorním radou.

Po Pražském jaru se bratři pokusili posílit komunitu. Z Moravce (zřejmě v roce 1970) přijel P. Eduard Dospiva, který se stal kvardiánem. Zemřel však už následující rok, stižen mozkovou mrtvicí. Ve zpovědnici jej poté nahradil P. Longin Novák († 1977). Do kostela občas přicházeli vypomáhat i další bratři, nejvíce však P. Felicián Macháč († 2003), který už v roce 1968 dostal souhlas pro pomoc u kapucínů a na farách. Docházel i P. Martin Ptáček († 1993) a P. Klétus Petěrka († 1987).

Emil Borecek 03

Bratr Emil žil od konce 70. let v klášteře sám a zdejší provoz zvládal jen díky spolupráci tehdy už kapitulního vikáře Ludvíka Horkého. Vrátit se k řeholnímu životu uprostřed komunity bratří mohl až v roce 1990. Ještě dalších deset let vykonával službu zpovědníka. Zemřel po krátké nemoci.

  • Narození: 6. června 1915
  • Vstup do řádu (obláčka): 1. srpen 1934
  • Věčné sliby: 16. srpna 1938
  • Kněžské svěcení: 6. dubna 1941
  • Úmrtí: 19. května 2001
  • Pohřben v kapucínském hrobě na Ústředním hřbitově v Brně.

Uvedené knihy si můžete koupit ve všech našich konventech. Stačí o ně požádat bratry v místních komunitách nebo i přímo na provincialátě.

 

prameny1

 

prameny2

 

prameny3

 

versepsane postopach nemecem
   

 

 

FRANTIŠKÁNSKÁ MLÁDEŽ – FraM

CESTA FRANTIŠKÁNSKÉHO POVOLÁNÍ



Řím 2004



1. ÚVOD

 

Komu je dokument určen
1. Tento dokument je určen všem, kdo jsou zodpovědní za společenství Františkánské mládeže, což je rada bratrského společenství FraM, formátor, bratrský animátor SFŘ a duchovní asistent.


Účel dokumentu
2. Chceme ve všeobecné rovině objasnit identitu Františkánské mládeže; dát orientační body a doporučení pro animaci a formaci Františkánské mládeže; sjednotit kritéria pro animaci FraM.


Čím tento dokument nechce být
3. Nechceme dávat nějaké nové předpisy, právě naopak, chceme jen zdůraznit to, co už je obsaženo v Generálních konstitucích SFŘ, čl. 96 a 97, a v závěrech generálních kapitul, zvláště pak těch, které se konaly v Mexiku v roce 1993 a v Římě v roce 2002. Rovněž nechceme, aby všechny skupinky Františkánské mládeže byly stejné, ale chceme, aby rostla jednota v různosti.


2. CHARAKTERISTICKÉ PRVKY FRANTIŠKÁNSKÉ MLÁDEŽE

 

4. Na poli pastorace mládeže nalézáme mladé lidi, které přitahuje sv. František a kteří chtějí prohloubit své křesťanské a františkánské povolání. Této mládeži musíme nabídnout informace o životě Františkánské mládeže a o SFŘ, a to s ohledem na požadavky mládí s jeho krizemi, problémy a otázkami.
5. Některé základní prvky jejich cesty k povolání jsou:
cítit se být voláni Duchem svatým k tomu, aby se pokusili žít svůj křesťanský život ve společenství;
postupné objevování sv. Františka, jeho způsobu života a jeho hodnot;
angažovanost v církvi i ve společnosti, která dává příležitost ke konkrétní zkušenosti s apoštolátem.
6. Františkánská mládež, ve smyslu Generálních konstitucí SFŘ, se odlišuje od ostatních skupin mladých františkánů tím, že:
přijímá Řeholi SFŘ jako základní motivační dokument;
před Bohem i před společenstvím přijímá osobní a formální závazek žít touto inspirací;
patří do františkánské rodiny jako integrální součást SFŘ;
doprovázejí ji a animují ji sekulární františkáni;
má organizační strukturu a specifické metody formace rozvoje povolání takové, že normálně, ale ne nezbytně, vedou do SFŘ;
má vlastní Národní stanovy, schválené příslušnou národní radou SFŘ, nebo, když ta schází, předsednictvem mezinárodní rady SFŘ, které vymezují podmínky příslušnosti k FraM.


3. CO JE TO FRANTIŠKÁNSKÁ MLÁDEŽ


a) Duchovní rozměr
7. Františkánskou mládež... tvoří ti mladí... (Konst. 96,2).
Františkánskou mládež tvoří mladí, to znamená, že jde o přechodné období života vymezené mládím, které začíná vstupem do puberty a končí dosažením osobní dospělosti.

8. ...kteří se cítí být voláni Duchem Svatým k tomu, aby... prohloubili své povolání... (Konst. 96,2).
Františkánská mládež je cestou povolání, která na počátku předpokládá pozvání, které se pak rozvíjí až k životní volbě. Pozvání vybízí mladého člověka k osobní odpovědi, která se pak stvrzuje osobním závazkem před Bohem a za přítomnosti bratří a sester.

9. ...aby zakusili křesťanský život v bratrském společenství... (Konst. 96,2).
Františkánská mládež dává zakusit život v bratrském společenství, tj. ve společenství mladých věřících, dětí jediného Otce, kteří na základě lásky sdílejí svou víru. Toto bratrské společenství patří do lůna společenství církve, ve kterém žije a působí.

10. ...ve světle poselství sv. Františka z Assisi a aby prohloubili své povolání v rámci Sekulárního františkánského řádu... (Konst. 96,2).
Františkánská mládež kráčí ve světle poselství sv. Františka z Assisi, tj. postupně objevuje a přijímá tento životní ideál a jeho hodnoty. Jako integrální součást SFŘ také náleží do františkánské rodiny a za svůj inspirativní dokument považuje Řeholi SFŘ. Příslušné řeholní představené žádá o duchovní asistenci a představené sekulárních františkánů zase o bratrskou animaci.

b) Organizační poznámky
11. Františkánská mládež má svou zvláštní organizaci... (Konst. 96,5).
Františkánská mládež má svou vlastní organizaci, která může být stanovena ve vlastních stanovách. Má svá bratrská společenství, své přestavené na různých úrovních, zvláštní bratrskou animaci a duchovní asistenci.

12. ...a metody formace i výchovy, odpovídající potřebám mladých... (Konst. 96,5).
Františkánská mládež vychází vstříc potřebám světa mladých jak obsahem tak i metodikou formace. Tato formace je postavena tak, aby mladý člověk dozrál ve volbě svého povolání a plně vstoupil do světa, v němž žije.

13. ...podle podmínek různých zemí (Konst. 96,5).
Františkánská mládež žije v mnoha zemích a přestavuje velmi pestrou skutečnost, která nemůže být uniformní. Sociálně-kulturní situace určuje realitu bytí mladých, zodpovědnost, kterou mladí na sebe mohou vzít i vlastní možnosti formace a působení.

c) Vtah mezi Františkánskou mládeží a SFŘ
14. Františkánská mládež, za kterou se SFŘ cítí zvláště zodpovědný... (Konst. 96,2).
Františkánská mládež je pro SFŘ zvláštním závazkem, který tvoří součást jeho pastorace mládeže a pastorace povolání. Proto musí mladé doprovázet a pomáhat jim při dozrávání jejich povolání i při vstupu do života v bratrském společenství.

15. Členové Františkánské mládeže považují Řeholi SFŘ za motivační dokument... (Konst. 96,3).
Františkánská mládež přijímá Řeholi SFŘ za motivační dokument pro růst svého vlastního křesťanského a františkánského povolání, a to jak jednotlivě, tak ve společenství. Vztahy mezi Františkánskou mládeží a SFŘ musejí být prostoupeny duchem živoucí vzájemné sounáležitosti. Proto vývoj povolání Františkánské mládeže normálně, i když ne nezbytně, vede do SFŘ.

16. Františkánská mládež, jako součást františkánské rodiny... (Konst. 96,6).
Františkánská mládež tvoří součást františkánské rodiny, neboť je integrální součástí SFŘ, v důsledku čehož má být doprovázena a animována sekulárními františkány. Navíc její představení na mezinárodní a nejméně dva členové národní rady mají být mladí sekulární františkáni s profesí (srov. Konst. 97,3).

17. Jeden zástupce Františkánské mládeže... je členem rady SFŘ (Konst. 97,4).
Na všech úrovních bratrského společenství SFŘ, ať je jeden člen Františkánské mládeže určený vlastní radou, který bude součástí rady společenství SFŘ. Představitel Františkánské mládeže má právo hlasovat v radě SFŘ jen pokud je sekulárním františkánem s profesí. Také jeden člen SFŘ určený vlastní radou je součástí rady Františkánské mládeže na stejné úrovni.

18. Zástupci Františkánské mládeže v mezinárodní radě SFŘ jsou voleni podle směrnic Mezinárodních stanov (Konst. 97,5).
Mezinárodní stanovy SFŘ určují počet představitelů Františkánské mládeže v mezinárodní radě, bratrská společenství, která mají reprezentovat a jejich kompetence.


4. VÝVOJ POVOLÁNÍ

 

19. Mládež ve FraM prohlubuje své vlastní povolání ve světle poselství sv. Františka, a to prostřednictvím postupné formace. Rozlišování povolání při tom je hlavním bodem celého tohoto procesu.
Vývoj povolání obvykle prochází těmito fázemi:
a) Iniciace
20. Je to období hledání, navazování kontaktu, přibližování se a přijetí, které končí rozhodnutím začít formaci, která vede k profesi ve Františkánské mládeži.
Pro mladého člověka jsou to první okamžiky ve Františkánské mládeži, kdy se ptá, co pro něj znamená bratrské společenství a co on této skupině může dát. Františkánská mládež ze své strany informuje mladého člověka o svých ideálech a požadavcích, a také o metodě a stylu, který je pro Františkánskou mládež typický.
Délka tohoto období záleží na osobní situaci každého kandidáta a na společenství FraM. Pokud to společenství uzná za vhodné, národní stanovy FraM mohou stanovit délku trvání tohoto období (např. tři až šest měsíců), s přihlédnutím k těm mladým, kteří přicházejí z ostatních františkánských skupin (např. z františkánských skupin pro děti).
Minimální věk pro vstup do Františkánské mládeže záleží na osobním vývoji mladého člověka a na socio-kulturní situaci. Je třeba však mít na paměti, že FraM je pro mládež a ne pro děti. Je-li to pokládáno za vhodné, mohou národní stanovy FraM určit minimální věk pro vstup do FraM (např. věk mezi 14 až 17 lety).

b) Formace k profesi ve FraM
21. Je to období formace a plného začlenění se kandidátů do života bratrského společenství. Na konci tohoto období kandidáti stvrzují tuto svou volbu osobní profesí před Bohem a v přítomnosti bratří a sester.
Pro mladého člověka je to období poznávání evangelia a života podle něj po vzoru sv. Františka v lůně svého bratrského společenství. Vždy je třeba mít ochotu konfrontovat svůj život s evangeliem a být tomu věrní, aby si postupně osvojili františkánské hodnoty, které by žili s nasazením ve službě druhým. Společenství FraM ze své strany doprovází mladého člověka při jeho hledání a duchovním růstu. Národní stanovy FraM mohou určit minimální délku trvání tohoto období, která nesmí být kratší než jeden rok (a delší než dva roky). Je-li to vhodné, může se také stanovit maximální délka formace k profesi ve FraM.
Připuštění kandidátů k profesi spadá do kompetence místní rady FraM, způsobem určeným v národních stanovách.

c) Prohloubení svého vlastního povolání
22. Je to období osvědčení povolání, ve kterém mladý člověk stvrzuje a prohlubuje hodnoty, které utvářejí sekulární františkánskou spiritualitu a její poslání v církvi a ve společnosti. Pro mladého člověka jsou to chvíle, kdy objevuje a do každodenního života uvádí ideál Řehole SFŘ, aby si ověřil své životní povolání a svou odpověď na Boží volání. To s sebou přinášejí zkušenosti ze života ve společenství a účasti na životě františkánské rodiny, a také zkušenosti s apoštolátem a se službou v církvi a ve společnosti. Bratrské společenství ze své strany pomáhá mladému člověku, aby si vyjasnil a rozlišil, jaké povolání nejvíce odpovídá jeho schopnostem a touhám.
Toto období je přechodné a není možné ho natahovat donekonečna z toho prostého důvodu, že období vybírání si, fáze rozlišování, není ničím jiným, než jen etapou v životě jednotlivce. Národní stanovy FraM určí konec tohoto období, a to podle socio-kulturní situace své země, ale v žádném případě nesmí přesáhnout věk 30-ti let.


5. VZTAH FRAM - SFŘ

 

a) Přechod do SFŘ
23. Členové FraM, kteří chtějí složit profesi v SFŘ, ať se drží toho, co stanoví Řehole, Konstituce a Rituál SFŘ (Konst. 96,4). Vývoj povolání ve FraM normálně, ale ne nutně vede do SFŘ. Proto františkánská formace, kterou mladý člověk dostal ve FraM, může být považována za platné období iniciace ke vstupu do SFŘ, pokud tam bude chtít vstoupit. Období počáteční formace v SFŘ musí probíhat pod vedením rady místního bratrského společenství SFŘ, do kterého chce mladý člověk vstoupit, v souladu s tím, co je stanoveno v Řeholi a v Kontitucích SFŘ. V případě, kdy jde o skupinu mladých z FraM, která chce společně zahájit počáteční formaci, mohou vytvořit vlastní skupinku, a to se souhlasem a pod vedením rady místního bratrského společenství SFŘ, do kterého chtějí vstoupit.

b) Souběžné členství ve FraM a v SFŘ
24. Kvůli kontinuitě v rozvoji povolání FraM směrem k SFŘ, profese v SFŘ nutně nevylučuje mladého člověka z jeho společenství FraM. Mladý člověk, který při profesi přijímá Řeholi za svůj životní program, může pokračovat svou cestou s bratry a sestrami FraM, kteří se inspirují stejnou Řeholí. Z různých důvodů může být užitečné, aby mladý člověk byl souběžně aktivním členem dvou bratrských společenství: svého společenství FraM a svého společenství SFŘ. Může se stát, že společenství FraM může potřebovat mladého profesního člena SFŘ pro animaci dalších mladých, a to jak vedoucího společenství FraM, tak jako prostého aktivního člena společenství.
Každopádně je důležité, aby se mladý profesant aktivně účastnil obou bratrských společenství, i kdyby je jeho aktivity, se souhlasem rady SFŘ, převážně zaměřovaly na FraM.

c) Bratrská animace FraM
25. SFŘ bude hledat co nejvhodnější prostředky pro to, aby podporoval životaschopnost a rozšíření FraM; dále bude nablízku mladým lidem, aby jim dodával odvahu a postaral se jim o prostředky, které by jim mohly pomoci v tom, aby prospívali ve svém lidském i duchovním růstu (Konst. 97,1).
26. Tyto prostředky se budou lišit podle situace, ale jedním z nejdůležitějších prostředků vždy bude živý kontakt s bratrským společenstvím SFŘ. Proto místní bratrská společenství musejí být vůči mladým lidem vstřícná, počítat s nimi i při setkáních a svěřit jim specifické úkoly v rámci společenství. Rovněž tak je důležité, aby setkání bratrského společenství byla organizována pružně vzhledem k možnosti formace zvláštních skupinek pod vedením rady bratrského společenství.
27. Dalším nezbytným prostředkem je přímé doprovázení mladých prostřednictvím vhodných členů SFŘ. Konstituce SFŘ počítají s bratrskou animací FraM a s přítomností zástupce SFŘ v radách FraM na všech úrovních. Obvykle, i když ne nutně, je tento zástupce SFŘ v radě FraM také bratrským animátorem FraM.

 

6. DUCHOVNÍ ASISTENCE

 

28. Stejně nepostradatelná je duchovní asistence FraM ze strany prvního řádu a TOR (srov. Konst.96,6). FraM, jako součást františkánské rodiny, potřebuje duchovní asistenci, aby byla zajištěna její věrnost františkánskému charismatu, její společenství s církví a její sounáležitost s františkánskou rodinou (Konst. 85,2). Jmenování duchovních asistentů náleží příslušným františkánským vyšším představeným, jak to analogicky vyplývá ze Stanov pro duchovní a pastorační asistenci v SFŘ (srov. odst. 5,2; 11,2). Nakolik je to možné, ať službu asistence FraM i SFŘ vykonává tatáž osoba.
29. Někdy mladí dávají přednost některým asistentům, protože se lépe nesou na vlně jejich problémů. Ale tato přirozená schopnost asistenta může také vést k velmi nenápadnému pokušení „vůdcovství“, k přisvojování si moci pro sebe a k ovládání mladých. Proto sv. František často vyzývá k tomu, abychom se vzdali všeho, abychom tak mohli být „pro lásku Boží podřízeni každému člověku.“ Veškeré dobro, které Pán koná prostřednictvím bratří asistentů, nesmí být nikde zadržováno, ale musí být vloženo do pokorné služby mladým.

 

7. ZPŮSOB A OBSAH FORMACE

 

30. Františkánská mládež má ... metody formace i výchovy, odpovídající potřebám mladých... (Konst. 96,5).
Aby metody formace odpovídaly potřebám mladých, musí být flexibilní jak co do způsobu, tak co do obsahu. Vlna mladých se ve všech zemích stále mění a velmi rychle se vyvíjí. Na druhou stranu je nutno uchovat si svou identitu a nenechat se vláčet vrtochy módy.
31. ... podle podmínek různých zemí (Konst. 96,5).
Podmínky, které jsou v různých zemích představují také faktor, který ovlivňuje různost forem a obsahu formace. Z druhé strany tato rozdílnost nesmí zničit základní jednotu kritérií formace. Aby formace dosáhla svého cíle, bude se muset věnovat lidským, křesťanským a františkánským tématům.

 

8. ORGANIZACE FRAM

 

a) Místní bratrské společenství
32. Místní bratrské společenství je základní buňkou FraM a prostředím, ve kterém se mladí lidé nacházejí, aby žili svůj křesťanský život ve světle poselství sv. Františka z Assisi. Bratrské společenství se schází často (např. každý týden), aby společně prožívalo svůj vztah k Bohu i k bratřím a sestrám. Je důležité, aby do setkání byla začleněna modlitba a formace, a to s prvky činnosti a rekreace. Setkání ať jsou organizována tak, aby podporovala začlenění FraM do františkánské rodiny a do místní církve.
33. O uznání místního bratrského společenství FraM se postará rada FraM vyšší úrovně ve spolupráci s místní radou SFŘ, tj. dvě rady, se kterými bude nové bratrské společenství FraM v kontaktu. Pokud struktury FraM ještě scházejí, postarají se o to příslušné rady SFŘ. Ať je o tom informován příslušný řeholní představený, kterého bude třeba požádat o duchovní asistenci.
34. Místní bratrské společenství je animováno a vedeno radou o alespoň třech členech, kteří jsou voleni na dobu určitou z členů místního společenství, kteří mají profes ve FraM. Kromě toho jsou členy rady zástupce místní rady SFŘ a duchovní asistent. Místní radě FraM přísluší přijímat kandidáty do formace k profesi ve FraM a po skončení formace je připouštět k samotné profesi.

b) Oblastní bratrské společenství
35. Má-li se za to, že je to vhodné, Národní stanovy FraM mohou zavést i oblastní bratrská společenství FraM v zemi a stanovit, jak se zřizují. Případně tytéž stanovy určí také složení a kompetence regionálního shromáždění a regionální rady.

c) Národní bratrské společenství
36. Národní bratrské společenství FraM je spojením všech místních bratrských společenství FraM, které existují v rámci rozlohy příslušného národního bratrského společenství SFŘ. Oficiální uznání nových národních bratrských společenství FraM přísluší národní radě SFŘ nebo, když tato schází, předsednictvu mezinárodní rady SFŘ. Národní bratrské společenství FraM si může vytvořit své vlastní stanovy, které musejí být schváleny národní radou SFŘ nebo, když ta schází, předsednictvem mezinárodní rady SFŘ (Konst. 96,5).


9. OSTATNÍ FRANTIŠKÁNSKÉ MLÁDEŽNICKÉ SKUPINY

 

Skupiny dědí a dospívajících
37. Již dlouhou dobu v rámci františkánské rodiny existují skupiny dětí nebo adolescentů, které se nazývají různě, např. heroldíci, heroldi, františkánské děti, kvítky, žongléři, mikro-FraM, Mini-FraM, Pre-FraM. Mnohé tyto skupiny jsou animovány mladými z FraM, sekulárními františkány a řeholníky. Často je mnohem snadnější vytvářet a animovat skupiny dětí, většinou potomků sekulárních františkánů, než skupiny adolescentů nebo mládeže.
38. Život těchto skupin je velmi spjat s místním bratrským společenstvím FraM a SFŘ a jeho rozvoj bude velmi záležet na tom, jak se života skupiny budou účastnit vhodní animátoři. V každém případě je důležité, aby národní rady SFŘ a FraM ve spolupráci se zainteresovanými řeholníky a řeholnicemi koordinovaly tuto službu animace a připravily didaktické pomůcky, které by těmto skupinám mohly pomoci (srov. Konst. 25).

Farmaceutická historie kapucínského kláštera v Praze na Hradčanech

 

Část I. Klášterní lékárna

 

Karel Nesměrák • Jana Kunešová

(článek zveřejňujeme s laskavým souhlasem autora a webu www.prolekare.cz)

 

Souhrn


Na základě studia archivních materiálů a zachovaného materiálního vybavení podává práce dosud neznámou historii lékárny v kapucínském klášteře v Praze na Hrad­čanech. Tato domácí lékárna vznikla okolo roku 1680 a byla provozována až do roku 1822. Stať přináší přehled a posloupnost v lékárně působících kapucínských lékár­níků. Je popsána farmaceutická literatura nacházející se v klášterní knihovně, včetně některých rukopisů. Je podán podrobný popis zachovaného vrcholně barokního zařízení lékárny spolu s ikonografickým rozborem jeho ojedinělé výzdoby.
Klíčová slova: farmaceutická historie • kapucíni • kláš­terní lékárny • baroko

 

Číst dál...