Historie milostného obrazu Panny Marie Bolestné

     Manželé Jindřich Michael Hyzrle z Chodů a jeho žena Eleonora Alžběta, rozená hraběnka z Dohna, darovali tento milostný obraz kapucínům v roce 1659. K tomuto darování se váže událost, která se stala na zelený čtvrtek 1. dubna 1649 na zámku Lčovicích na Prachaticku.

PMaria vyrez Jindřich Hyzrle jej dostal darem od saského kurfirsta za diplomatickou službu na jeho dvoře. Jeho žena Eleonora byla v požehnaném stavu a často se se před obrazem modlila za šťastný porod. 1. dubna porodila šťastně syna, který nejevil známky života. Zavolali jejího manžela, který se modlil v modlitební knize před obrazem Panny Marie žalmy a litanie ke všem svatým. Vzal dítě do náručí a zřejmě provedl umělé dýchání, načež dítě obživlo. Protože bylo slabé, bylo ihned přítomnou paní Napkovou pokřtěno a dostalo jméno František Michael, později kněz doplnil křest ostatními církevními obřady. Syn se pak těšil dobrému zdraví a dožil se 60 let, zemřel v Praze 1709.

   Když po křtu děkovali Pánu Bohu za záchranu syna, pohlédla matka k obrazu Panny Marie a s úžasem zpozorovala, jak z čela Panny Marie stéká krůpěj jako groš velká. Upozornila hned manžela na tento úkaz. Oba pak pozorovali jak krev stéká přes obraz Panny Marie na druhý obraz Madony (Panny Marie Karmelské se škapulířem a Ježíškem v náručí), kde se rozdělil na dva proudy. Krev dopadala na modlitební knížku, z níž se předtím hrabě modlil. První krůpěj dopadla na verš : „Aby všemu lidu křesťanskému pravou svornost a jednotu dáti ráčil.“ a druhá nad verš 69. žalmu : „Spomocník a vysvoboditel můj jsi Ty, Pane,neprodlévej …

Manželé se nepokládali za hodna, aby tento zázračný obraz měli ve svém příbytku a proto jej věnovali i s druhým obrazem a knihou kapucínům, kteří právě v Sušici stavěli klášter.

    Pro milostný obraz nechala hraběnka Eleonora Alžběta Hyzrlová zřídit na epištolní straně chóru sušického klášterního kostela oltář na vlastní náklady. Pod obraz Panny Marie Bolestné byl zavěšen malý obrázek Panny Marie Karelské, na který kapala krev.

    Nový oltář jak ho známe dnes, byl zřízen 24. března 1745 z prostředků sušických měšťanů. V roce 1762 daroval bývalý netolický děkan Antonín Roušar pro milostný obraz stříbrný rám. Kvardián P. Prothasius nechal roku 1771 ozdobit oltář novým tabernákulem, zhotoveným budějovickým sochařem.

    Zloději se obrazu nevyhýbali, poprvé jej v roce 1791 odnesli jak svědčí latinský nápis „Tento obraz, ukradený svatokrádci mimo jiné stříbrné věci, byl nalezen v Nemilkově v polích na sklonku léta, byl ozdoben a na své místo znovu postaven. Za ctihodného otce kvardiána Fabiana Strakonického roku 1791.“ Po druhé ukradl zloděj samotný obraz 24. dubna 1977, naštěstí se ale v něm hnulo svědomí a 9. května jej vhodil otevřeným oknem na faru.

   Od roku 1792 hořela před obrazem olejová lampa, kterou věnovala volšovská hraběnka Dohalská z Dohalic. Z pramenů jsou známy četné peněžní dary na olej do lampy.

    V roce 1669 žádal sušický děkan Karel František Rosacínius z Karlsbergu arcibiskupskou konzistoř o svolení, aby okolní faráři mohli každoročně vést procesí k obrazu Panny Marie. A Šebestián Zbraslavský ze Svatova, metropolitní děkan pražský, dopisem ze dne 24. dubna 1669 svolil, aby třetí neděli po velikonocích, v níž se připomíná slavnost Sedmibolestné Panny Marie, konalo procesí.

    Poutníků a ctitelů Panny Marie stále přibývalo, jak svědčí osvědčení sušického magistrátu ze dne 24. dubna 1771, že do sušického kláštera k Panně Marii přichází ročně na 20 000 lidí, kteří se zpovídají a přistupují ke stolu Páně.

    V klášterním archivu se dochovaly četné záznamy o podivuhodné pomoci Bolestné Matky Boží těm kdo ji o pomoc prosili. Jen některé uvedeme: roku 1650 manželka urozeného pána Collovrata, kapitána, po několik týdnů trpěla bolestmi v krku a vzdala se již úplně naděje na uzdravení. Sotva však učinila slib P. Marii, dosáhla proti očekávání uzdravení.

    V roce 1661 paní Anna Marie Ziganová z Grünenthalu, rozená z Žerotínu, v těžkých bolestech pracovala tři dny k porodu a již všichni mysleli, že je ztracena. Tu v bolestech zaslíbila se Panně Marii Sušické a ta ji vyslyšela. Z vděčnosti věnovala votivní obraz P. Marii, na němž vše vylíčila.

    Roku 1690 byl stižen Jan Lorenc Bublíkovský těžkou a nebezpečnou chorobou (infirmitas). Útočištěm mu byla Panna Maria a uzdravil se. Věnoval kapucínskému kostelu votivní obraz.

    V roce 1703 vypravuje P. Bonifacius Pražský, že byl přítomen dvěma zázrakům, jak může dosvědčit i sušický kvardián P. Cyprianus. V Lažanech na panství hraběte Ferdinanda z Althan, stonal dvouletý Václav těžkou nemocí (franesis) a již umíral. Tu hraběnka v slzách prosila Pannu Marii o uzdravení syna a slíbila, že věnuje své šperky na korunu obrazu, uzdraví-li se její syn. Sotva matka skončila modlitbu, hoch volal matku a P. Bonifáce, horečka ustávala a chlapec se uzdravil. Hraběnka splnila slib a dala zhotovil korunku na obraz.

    Druhý zázrak se stal v Dobříši, kde je panství druhého hraběte z Althanu. Tam přijel rytmistr Spanner se setninou a tu ho náhle přepadla nevolnost, musel ulehnout a přivolaný lékař se vzdal naděje na uzdravení. Manželka rytmistra se obrátila o pomoc k Panně Marii a přislíbila kostelu stříbrný obraz. Její prosby byly vyslyšeny a druhého dne byl rytmistr zdráv. Jeho choť slib splnila.

    Takto bychom mohli ještě dlouho pokračovat.

    Jako výraz vděčnosti byly P. Marii obětovány dary, často ve formě stříbrných či voskových částí těla, které byly uzdraveny. Za josefínských reforem však byly tyto votivní dary z chrámu odstraněny.

    Pověst sušické thaumaturgy přesáhla hranice regionu a vyobrazenu ji nalezneme např. na pověstné Svaté cestě z Prahy do Staré Boleslavi, či na reliéfu kartuše, kterou přidržuje anděl umístěný na balustrádě poutního kostela Panny Marie na Svaté Hoře u Příbrami. Kopie Milostného sušického  obrazu se dostaly i do zahraničí, jedna z nich se od 18. století nachází v dolnorakouském Murstettenu.

  

Rytina s nejstarším vyobrazením kapucínského kláštera v Sušici.

 

obraz

 

Překlad latinského nápisu zní:

„Pravý zázračný obraz mariánské podobizny Bolestné Matky, který v Sušici u Otců kapucínů od století se skví milostmi a dobrodiními.“

V obraze pod řeholníky:

„Vyslyš ze svého sídla každého, kdo se bude modlit na tomto místě.“

logo loreta

logo hrobka

logo hradcany

logo olomouc