Všichni zemřelí serafínského řádu

Každý den si všechny kapucínské komunity připomínají bratry a dobrodince řádu, jejichž úmrtí připadají na konkrétní datum (viz kapucínské nekrologium). Zemřelí serafínského řádu však mají i svou liturgickou památku, kterou slavíme 3. listopadu.

Na této stránce chceme vzpomenout na naše bratry, které jste možná znali také vy.

Centralka Brno ilfoto

Životní příběhy těchto našich bratří jsou si v ledasčem podobné. Obvykle pocházeli z chudých rodin a díky serafínské internátní škole při kapucínském klášteře v Praze na Hradčanech se jim dostalo vyššího vzdělání. A právě zde objevili své povolání k řeholnímu životu a vstoupili do řádu. Obvyklý rytmus života v klášteře však přerušila druhá světová válka a někteří bratři byli totálně nasazeni do Říše. Další zlom přišel v dubnu 1950 s likvidací řádů a záborem klášterů. Bratři byli internováni v Broumově, Hejnicích, Hájku u Prahy nebo rovnou v Želivě. Po propuštění si obtížně hledali práci a někteří kněží nemohli dlouhá léta oficiálně vykonávat kněžskou službu.

Listopadová revoluce a obnova řádů je všechny zastihla už v důchodovém věku, přesto se aktivně zapojili do budování komunit, pastorační práce a všeho, co bylo zapotřebí. Na své spolubratry vzpomínáme s velkou vděčností.

Prosíme, připojte se k nám v modlitbě za naše zemřelé bratry.