Bl. Ambrož de Benaguacil, OFMCap.

(občanským jménem Luís Valls Matamales)

(1870–1936)

Narodil se 3. května 1870 v Benaguacil (Valencie) a byl pokřtěn 4. května 1870 ve farnosti Nuestra Señora de la Asunción; biřmování přijal ve farním kostele v Liria (Valencie). Byl synem Valentina Valls a Mariany Matamales. Do řádu kapucínů vstoupil v r. 1890 a 28. května přijal hábit; první sliby složil 28. května 1891, věčné pak 30. května 1894. 22. září 1894 byl vysvěcen na kněze a svou první mši svatou sloužil v klášteře kapucínů v Sanlúcar de Barrameda (Cadice).

 

ambrosio
„Byl velmi skromným řeholníkem“ říká o něm s. Maria Amparo Ortells „s pohledem vždy soustředěným; velmi pokorný; vystačil s málem a bylo na něm vidět, že je člověkem hluboké modlitby. Vyznačoval se velkou zbožností k přesvaté Panně.“ „Mezi bratry byl považován za dobrého řeholníka. Věrně zachovával františkánské zásady a byl velkým ctitelem našeho otce sv. Františka….“ Pracoval v pastoraci, kde se věnoval kázání, zpovídání a duchovnímu vedení. „Měl prorockého ducha.“ V kapucínské provincii Valencie byl uznáván za jednoho z nejlepších kazatelů. Jeho hluboká úcta k Matce Boží je vidět v dílku věnovaném Panně Marii z Montiel, nazvaném Historias, Novenas, Favores y Montielerías de Nuestra Señora de Montiel, veneranda en su ermita de Benguacil, které se v r. 1934 dočkalo svého třetího vydání.

Když ve Španělsku v r. 1936 propuklo pronásledování věřících, bydlel v klášteře v Massamagrell; tehdy se skryl v domě paní María Orts Lloris ve Vinalesa. Ve svém úkrytu snil o smrti pro Krista a katolickou církev. „Nebránil se myšlence na mučednictví“ vyznává María Orts „naopak, živil horoucí touhu, aby směl zemřít pro Krista. Jeho reakce na nebezpečí, které mu hrozilo, byla vnitřní vyrovnanost a odvaha.“ „Zabijí mne“,  řekl ale vám neudělají nic“, to  se později také stalo.

Byl zatčen v noci 24. srpna 1936 ve Vinalesa. Odvezli ho autem až do Valencie, kde byl téže noci popraven. Ve chvíli zatčení, jak to popisuje María Orts „náš sluha Boží prosil o modlitbu, aby již nesešel ze své cesty. Revoluční milicionáři byli ozbrojeni puškami. O. Ambrož byl z našeho domu odveden k výslechu na výbor ve Vinalesa, odkud ho později odvezli na místo mučednické smrti. Myslím, že během cesty ho uráželi a velmi zle s ním nakládali. Obviňovali ho, že v Benaguacil kázal proti komunismu. Na to sluha Boží odpověděl: ‚Hlásal jsem jedině učení Boží a evangelium’“.