František Šimon y Rodenas (1849–1914)

Služebník Boží Francisco Simón y Ródenas se narodil ve španělské vesnici La Aparida (Orihuela) jako šestý z devíti potomků Prima Simóna a Anny Ródenasové, skromných a hluboce věřících zemědělců. Už jako chlapec byl zasvěcen Panně Marii a zbožně vychován místním farářem. V šestnácti letech vstoupil do semináře v Orihuele, kde s výbornými výsledky dokončil studia a byl 22. května 1875 vysvěcen na kněze. Roku 1876 vstoupil k reformovaným cisterciákům francouzského opatství Dax. Vrátil se ovšem do Španělska a roku 1880 přijal kapucínský hábit v Pamploně. Ihned byl poslán do kláštera sv. Marie Magdalény v Masamagrellu, kde se věnoval především kázání lidových misií a zpovídání. Věřící za ním chodili i šestnáct hodin pěší chůze. Jeho vliv rostl den ode dne, takže vesnice byly zařazeny do jakéhosi pořadníku. Roku 1891 odjel na kolumbijskou misii Goajira. V roce 1892 byl rektorem semináře Svaté Marty, ale aby se mohl cele věnovat evangelizaci místních indiánů, byl této funkce zproštěn. Působil také jako farář u kostela Svatého Růžence v Batranquille. Po uvolnění kolumbijského biskupství Santa Marta ho nejprve spravoval jako kapitulní vikář a roku 1904 byl zvolen diecézním biskupem.
 
O jeho početných aktivitách lze hovořit jen těžko. Zasadil se o reformu duchovenstva, zrekonstruoval jeden biskupský seminář a postavil další, staral se především o lidskou a náboženskou přípravu seminaristů. Zrekonstruoval mnoho farních kostelů a vyzdobil je, snažil se o důstojné bohoslužby, zorganizoval výuku náboženství, zasadil se o vzdělání rolníků a osob na okraji společnosti. Během osmi let, kdy stál v čele této rozsáhlé diecéze, ji třikrát osobně zvizitoval a za nesmírných obětí navštívil všechny její vesnice. Nemocný a vysílený se vzdal své diecéze, roku 1912 se vrátil do vlasti, uchýlil se do kláštera sv. Magdalény v Masamagrellu, kde v ústraní a v modlitbách pokojně čekal na smrt. Dočkal se dne 22. srpna 1914. Informativní proces o pověsti svatosti byl veden ve Valenze (1927–1931) a v Santa Martě (1928–1932). Dne 21. prosince 1968 papež Pavel VI. vydal dekret o zahájení jeho kauzy.