Salvátor z Pinzetta (1911–1972)

Salvátor Pinzetta (křestním jménem Erminio) se narodil 27. července 1911 v italské emigrantské rodině v brazilském Cascu (diecéze Passo Fundo) v Rio Grande do Sul. Mládí strávil tvrdou prací zemědělce. Kapucínský hábit přijal 5. ledna 1945 a s ním i jméno bratr Salvátor z Mauá a Casca. Rok noviciátu prožil v klášteře Flores da Cunha, slavné sliby složil 6. ledna 1949. Dva roky strávil v Garibaldi studiem teologie. Byl to člověk s jedinečným duchem modlitby a eucharistické zbožnosti. Celý svůj život prožil v noviciátním klášteře, kde byl vzorem a příkladem pro mnoho generací mladých bratří. Ze zvláštního pověření diecézního biskupa navštěvoval nemocné a přinášel jim Boží slovo a eucharistii. Zemřel 31. května 1972 v nemocnici Nossa Senhora de Fátima ve Flores de Cunha. Pověst o jeho svatosti vedla kapucínský řád k zahájení kauzy beatifikace, k níž dali roku 1979 svolení biskupové jižní Brazílie. V současnosti probíhá shromažďování informací o jeho životě a ctnostech.