Rafael ze Sant Elia a Pianisi (1816–1901)

Služebník Boží Domenico Petrucelli (řeholním jménem bratr Rafael) se narodil v Sant’Elia a Pianisi (Campobasso) dne 4. prosince 1916 Salvátorovi a Brigitě Mastravitovým, poctivým zámožným sedlákům. První roky svého mládí strávil prací na poli, ponořený často do modliteb a kontemplace stvoření. Otec ho nejdřív dal na učení, zprvu zámečnictví, potom ševcovině, ale protože nebyl manuálně zručný, požádal rodiče, zda by mohl vstoupit do kapucínského řádu. Kapucínský hábit přijal dne 10. listopadu 1834. Magistr noviců musel brzdit jeho horlivost a omezovat jeho posty a pokání. Studia vykonal v semináři v Beneventu, kde přijal 29. března 1840 kněžské svěcení. Prošel různými kláštery provincie: Latino, Serracapriola, Morcone, Campobasso, Torre-Maggiore, a všude byl s úctou nazýván „svatý mnich“. Stal se pro všechny vším a stále rozdával z pokladů své dobroty a ušlechtilosti. Vyhledávali ho vzdělaní i neučení a volili si ho za duchovního vůdce, zpovědníka a rádce. Jeho slova, příkladný život a modlitba, kterou měl stále na rtech, získávaly každého. Staří na něj vzpomínali: „Velký, obdivuhodný, skutečně andělský člověk. Měl hlavu skloněnou k hrudi, tvář vyzařující opravdovou pokoru a zbožnost, pomalu chodil, protože byl už starý a unavený dlouhými posty.“
 
Zemřel v klášteře Sant’Elia a Pianisi 6. ledna 1901. Informativní procesy o jeho svatosti byly zahájeny biskupskou kurií v Beneventu roku 1950 a ukončeny v roce 1958.