Josef Tous y Soler z Igualady (1811–1871)

Služebník Boží José Tous y Soler, zakladatel kapucínek od Matky Božského Pastýře, se narodil 31. března 1811 jako devátý z dvanácti sourozenců v Igualadě (Barcelona, Španělsko). Zemřel 27. února 1871 v Barceloně. Kapucínský hábit přijal dne 18. února 1827 v noviciátě v Sarriá, zvaném „El desierto“ (poušť), kněžské svěcení roku 1834. V srpnu následujícího roku se mu po měsíc trvajícím věznění podařilo utéct do Francie, kde působil převážně v Toulouské diecézi až do roku 1843. Do Španělska se vrátil v roce 1843, ale nebylo mu dovoleno nosit řeholní oděv, a proto působil ve farní správě. Nakonec byl jmenován almužníkem ve farnosti sv. Františka z Pauly v Barceloně, kde setrval v letech 1848–1871. Založil tam „Zbožné sdružení slavného dítěte, mučednice sv. Romany“ a šířil úctu k Panně Marii, Matce Dobrého Pastýře.

V březnu 1850 předložil vichskému ordináři (Barcelona) ke schválení konstituce, které vypracoval pro skupinu tří dívek (mezi nimi byla Maria de los Remedios Palos y Casanovas), které se chtěly věnovat křesťanské výchově mladých dívek. V květnu téhož roku byla otevřena škola v Ripollu (Gerona) a další, která se stala mateřským domem nového řeholního institutu, roku 1858 v Capellades (Barcelona). Až do své smrti se otec Tous y Soler osobně staral o duchovní formaci sester a organizoval jejich činnost. Zasadil se mimo jiné o otevření domů San Quirico de Besora (Barcelona 1860), Barcelona (1862) a Ciempozuelos (Madrid 1865). Zemřel, aniž mohl znovu obléct kapucínský hábit, protože ještě nedošlo k reorganizaci řeholního života ve Španělsku.

Otec Tous y Soler napsal konstituce nového řeholního institutu, v němž přizpůsobil svým apoštolským záměrům činnost kapucínek blahoslavené Anděly Marie Astorch. Diecézní proces barcelonské kurie byl uzavřen roku 1992, byl doručen do Říma a jeho platnost byla potvrzena 20. ledna 1995. Nyní je ve fázi přípravy Summaria a Positio super virtutibus.