V sobotu 11. března 2023 ve farním kostele Maria Santissima Annunziata di Pietradefusi arcibiskup Beneventa, Mons. Felice Acrocca, předsedal poslednímu zasedání diecézního procesu o životě, ctnostech a pověsti svatosti otce Lodovica Acernese da Pietradefusi (1835-1916), kapucínského kněze z kapucínské provincie Campania a Basilicata, zakladatele ženského řeholního institutu Suore Francescane Immacolatine.
Kostel plný sester, bratří i zbožného lidu, a to nejen z malé obce Pietradefusi, ale i z dalších blízkých obcí, svědčil o tom, že dobro, které služebník Boží vykonal, je stále živé a přítomné. Služebník Boží je zajisté vzorem řeholního i kněžského života. Ke kázání, které je pro kapucínskou tradici typické, přidal jako nástroj evangelizace i tisk. Zároveň se věnoval i různým iniciativám v sociální oblasti. Založení kongregace sester immakulatinek, jejímž účelem bylo vzdělávání dívek a žen, bylo významným počinem, jak jim navracet důstojnost a umožňovat aktivní zapojení se do života společnosti. Podporou Třetího františkánského řádu pak otec Lodovico chtěl usnadnit katolickým laikům větší a aktivnější působnost ve společnosti.
Antonio Acernese, což bylo jeho křestní jméno, se narodil v Pietradefusi 14. dubna 1835. Roku 1848 vstoupil do diecézního semináře v Beneventu, který řídili jezuité, ale roku 1852 se kvůli renezančnímu hnutí vrátil domů. Po maturitě v roce 1855 se zapsal na práva, ale 6. června 1856 byl přijat do noviciátu menších bratří kapucínů v Neapoli a přijal jméno bratr Lodovico da Pietradefusi. 18. června 1859 ho kardinál Sisto Riario Sforza vysvětil na kněze. Přednášel filozofii a teologii mladým kapucínům, vydal díla o tomistické filozofii a další zanechal připravená k tisku. Po zákazu řeholních řádů musel klášter opustit. Dne 3. prosince 1866 byl jmenován rektorem kostela kapucínského kláštera v Montefuscu, kde zůstal sám jako kaplan (1867-1875) a poté kolem sebe shromáždil další rozptýlené kapucíny. V duchovním životě začal vést mladou terciářku Terezii Manganiellovou (1849-1876), která byla 22. května 2010 prohlášena za blahoslavenou. Spolu s ní začala vznikat Kongregace sester františkánek immakulatinek, která se oficiálně zrodila 8. prosince 1881.
Byl zvolen provinciálem (1885-1888) neapolské provincie menších bratří kapucínů a vyzval rozptýlené bratry, aby se vrátili do svých klášterů a pokračovali ve „společném životě“: pracoval na reorganizaci formace mladých bratří a věnoval se typickému kapucínskému apoštolátu: kázání a zpovídání. Přišla však pomlouvačná obvinění ohledně vedení kongregace sester. Byl nucen opustit místo založení, Pietradefusi, a přestěhovat se do Cava dei Terreni. Krátce nato, 3. července 1894, byl inkardinován do kněžského stavu arcidiecéze Benevento. otci Lodovicovi bylo tehdy 59 let, z nichž 38 strávil v Řádu menších bratří kapucínů. Jakmile to bylo možné, chtěl se vrátit ke kapucínům a obrátil se na představené neapolské provincie, kteří ho 15. prosince 1907 přijali zpět. Od té doby žil v Pietradefusi jako představený hospice, který založil, a jako ředitel Institutu sester františkánek immakulatinek. Poslední roky svého života strávil psaním, studiem a modlitbami. Zemřel 16. února 1916.