Bonaventura Barberini z Ferrary (1674–1743)

Bonaventura Barberini z Ferrary (1674–1743)

Ctihodný Bonaventura z Ferrary byl osobností mimořádného vzdělání, vůdčích schopností a svatého života. Narodil se 30. října 1674 v bohaté rodině a ve svých sedmnácti letech vstoupil mezi kapucíny v Boloňské provincii. Pro svůj zdravotní stav byl brzy poslán domů, ale roku 1694 se vrátil, složil řeholní sliby a v červnu 1702 byl ve Ferraře vysvěcen na kněze. Protože byl velmi inteligentní a žil příkladným řeholním životem, byla mu svěřována i velká odpovědnost: nejprve byl provinciálem a v letech 1733–1740 generálním ministrem řádu. Byl vyhledáván pro svou přesvědčivou a obsahově bohatou výmluvnost, procestoval největší města Itálie. Papež Inocenc XII. jej jmenoval apoštolským kazatelem (1721–1740). Tuto funkci si udržel takřka dvacet let a jeho kazatelské umění bylo u papežského dvora velmi ceněno. Jeho osobnímu vlivu je nutno přičítat také rozhodnutí papeže Benedikta XIV., který kapucínskému řádu udělil poctu a povinnost jmenovat jednoho apoštolského kazatele (apoštolské breve Inclytum Fratrum z 2. března 1743). Spolu s řízením řádu vykonával i další funkce u římské kurie: byl konzultorem Kongregace Posv. Obřadů (str. 315), Svatého oficia a examinátorem biskupů.

Pro svou vlídnost, statečnost, vzdělanost a skromnost si Bonaventura vysloužil obdiv vlivných a lásku věřících. Přestože nebyl ani biskup, ani člen kardinálského sboru, dostal mnoho hlasů při papežské volbě v roce 1740. Papežem však byl zvolen Prospero Lambertini, Benedikt XIV., který jej jmenoval arcibiskupem ve Ferraře a sám jej 18. září 1740 vysvětil. Ihned po svém uvedení do funkce začal Bonaventura vizitovat svou diecézi a připravoval slavení diecézní synody. Bůh si jej však 15. října 1743 povolal k sobě. Byl pohřben ve ferrarské katedrále, o několik let později byly jeho ostatky převezeny do kapucínského kostela sv. Maurelia a vystaveny k uctívání věřících. Kauza jeho blahořečení byla zahájena dne 8. července 1875.

Bonaventura byl nejen kazatelem, ale také spisovatelem a zůstalo po něm mnoho nevydaných rukopisů i vydaných knih. Zvláštní zmínku si zaslouží Kázání pronesená v Apoštolském paláci, vydaná ve třech svazcích v Benátkách roku 1752. Během jeho generalátu bylo zahájeno vydávání sbírky všech dokumentů, týkajících se kapucínského řádu, Bullarium Capuccinorum (Řím 1740).

Přejít nahoru
KAPUCÍNI
Přehled ochrany osobních údajů

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.