Jsme Řád menších bratří kapucínů
Jsme řád katolických řeholníků, který patří mezi františkánské řeholní řády. Náš řád byl založen v roce 1528 a to jako reformní hnutí uvnitř františkánského řádu.
Do Čech přivedl kapucíny sv. Vavřinec z Brindisi 13.listopadu 1599 na pozvání pražského arcibiskupa Zbyňka Berky z Dubé a Lipé. V současné době najdete kapucínské kláštery v Praze na Hradčanech a na nám. Republiky, v Sušici, v Brně a Olomouci.
Název “kapucíni” pochází od dlouhé špičaté kapuce (latinsky cappuccio), která je součástí řeholního oděvu a je také charakteristickým znakem našeho vzhledu.


Co je smyslem našeho života?
Žijeme podle řeholních pravidel, která zahrnují sliby chudoby, poslušnosti a čistoty. Vyznáváme styl života oddaný evangelním hodnotám. Naším posláním je zajišťovat duchovní zázemí a podporu široké veřejnosti. Dveře našich kostelů jsou otevřeny každému – věřícím, nevěřícím i těm, kteří svou cestu k víře teprve hledají. Věnujeme se také službě chudým a potřebným. Vzájemně nás spojuje víra a láska k Bohu. Každý z nás má ale talent pro něco jiného, proto se i naše role v řádu liší, stejně jako naše služba společnosti.
Jak žijeme?
Základem našeho života je bratrská sounáležitost a společná modlitba. Řadíme se mezi kontemplativno-činné rády, to znamená, že se věnujeme dostatek času jak modlitbě, tak manuální práci. Bratři kněží celebrují bohoslužby i jiné duchovní a náboženské obřady, věnujeme se potřebným. Konkrétní činnosti se odvíjí od situace a potřeb lidí v našich konkrétních působištích.


Kdo se může stát kapucínem?
Vstup do řádu není jednorázovým rozhodnutím. Jedná se o dlouhodobý proces, který dává kandidátům dostatek prostoru si ověřit, zda je pro ně tento styl života vhodný a uspokojující a jsou ochotni ho vykonávat po zbytek života.
Je několik podmínek, které by kandidát měl splnit. Musí:
- být muž, protože kapucíni jsou čistě mužským řádem.
- být svobodný, protože nedílnou součástí našeho života je celibát.
- být katolík, protože jsme katolickým řádem.
- cítit povolání k řeholnímu životu – tedy cítit silné volání a touhu věnovat svůj život Bohu a sloužit druhým prostřednictvím života v řádu.
- být dostatečně fyzicky a psychicky zdravý, aby byl schopen vykonávat náročný řeholní život a službu druhým.
- mít dobrý morální charakter, respektovat hodnoty katolické víry a být ochoten se zavázat k životu v souladu s řeholními pravidly a hodnotami kapucínů.