Karel Maria z Abbiategrassa (1825–1859)

Služebník Boží Gaetano Vigevano (řeholním jménem Karel Maria) se narodil se v Abbiategrassu na Milánsku 30. srpna 1825 jako první ze sedmnácti potomků Karla a Judity Colziových. Při křtu mu bylo dáno jméno Kajetán a až do svých 27 let vypomáhal rodičům v krejčovské dílně. Fyzicky nebyl příliš silný a byl náchylný k nemocem, již od útlého dětství byl však velmi zbožný, vynikal zejména eucharistickou a mariánskou úctou. Věnoval se hodně dětem, vodil je do kostela, učil je a hrával si s nimi. Aby mohl pomáhat chudým, žil odříkavým životem a prosil o pomoc i jiné. Dne 8. listopadu 1852 vstoupil ke kapucínům v noviciátu kláštera Zvěstování Páně (Valcamonica, Brescia). I přes to, že se choval příkladně, mu nejprve prodloužili zkušební rok a potom jej z noviciátu propustili (26. ledna 1854), protože byl postižen nevyléčitelnou krticí. Nakonec byl znovu přijat ve třiceti letech, řeholní sliby složil dne 30. března 1855.

Po kněžském svěcení 26. prosince 1855 pokračoval ve studiu teologie až do poloviny roku 1858, kdy byl vyslán do kláštera Casalpusterlengo, aby žehnal lidem před oltářem Panny Marie, kdykoli o to bude požádán. Již předchozího roku se totiž stalo, že jeho požehnání byla následována uzdravením a byla považována za zázračná. V Casalpusterlengu se to opakovalo stále častěji, a proto za ním putovaly zástupy věřících. Ke starosti o poutníky se brzy přidala i korespondence, protože lidé z celé Evropy i Ameriky jej žádali o modlitbu. Ale to trvalo jen krátkou dobu, protože na konci ledna 1859 se výrazně zhoršil jeho zdravotní stav. Zemřel 21. února 1859 ve věku třiatřiceti let. Byl pohřben na obecním hřbitově v Casalpusterlengu, později (4. května 1898) byly jeho ostatky převezeny do poutního kostela Panny Marie a uloženy u oltáře, u kterého obvykle uděloval požehnání. Informativní kanonický proces byl zahájen až v letech 1899–1903 v milánské a comské kurii. U příležitosti 135. výročí jeho úmrtí roku 1994 byly znovu otevřeny přípravy pro proces jeho blahořečení.