Kvardiáni olomouckého kláštera

1613: br. Mikuláš z Rebsteinu – první kapucín v Olomouci (nebyl kvardiánem)

1614: br. Bonaventura z Benátek – zakladatel první komunity

1614-18: P. Ambrož z Rovereta (xxx) (Klášter se začal stavět 13.6.1615)

1618-19: P. Jan z Bergama (de Lovere)

(dne 27.9.1618 byli bratři vyhnáni z Olomouce a odešli do Brna; 28.7.1619 byl klášter vyvrácen a zbořen. Dne 18.6.1622 byli bratři povoláni zpět do Olomouce, bydleli však mimo klášter; r. 1623 se začal stavět nový klášter.)

1628–29: P. Vilém z Bolzana (xxx)

1629–30: P. Jeroným z Brixenu (xxx)

1630–32: P. Marek z Wangen (xxx), (kustod Čech)

1632–33: P. Egid z Friburgu (xxx)

1633–34: P. Martin z Vídně (xxx)

1634–35: P. Jeroným z Brixenu (xxx)

1635–36: P. Řehoř z Padovy (xxx)

1636–37: P. Pius Augustanus (xxx)

1637–39: P. Zachariáš z Mnichova (xxx)

1639–41: P. Elektus ze Saska (de Rubino)

1641–43: P. Augustin z Cařihradu (Mueli)

(1642 konvent podruhé vyvrácen)

1643–45: P. Jovita z Burgundska (xxx)

(1644 bratři byli vyhnáni Švédy a následně byl klášter zbořen. Roku 1649 opatřil P. Samuel od Švédů dovolení k opětovnému vstupu kapucínů do Olomouce; teprve r. 1651 však město dalo souhlas s koupí pozemku na nový klášter.)

1650–51: P. César z Mnichova (Sedelmayr)

1651–52: P. Rajmund z Mnichova (Textor)

1652–55: P. Benignus z Moravy (Gebel)

1655–56: P. César z Mnichova (Sedelmayr)

1656–58: P. Fidel Franco (Paucheimer)

1658–59: P. Lev z Lautterbachu (Abelzauser)

1659–60: P. Jeroným Franco (xxx)

1660–61: P. Atanáš z Rosenheimu (xxx)

1661–64: P. Hypolit z Českého Krumlova (Mayr)

1664–65: P. Prosper ze Švábska (Jelin) († ve funkci 10.11.1665)

1665–68: P. Amand z Bavorska (xxx)

1668–69: P. Pius ze Salcburku (Carl)

1669–71: P. Šimon z Brna (Patzell)

1671–73: P. Elzear ze Slezska (xxx)

1673–76: P. Pavlín z Moravy (xxx)

1676–77: P. Ondřej z Brna (xxx)

1677–79: P. Anicet z Bavorska (Reinhard)

1679–82: P. Pavlín z Moravy (xxx) (souč. kustod Moravy)

1682–84: P. Prokop z Mostu (Grindig)

1684–86: P. Demetrius z Günzburgu (xxx)

1686–88: P. Prokop z Mostu (Grindig)

1688–90: P. Damascen z Krumlova (xxx)

1690–93: P. Vilém z Biliny (xxx)

1693–95: P. Krescencián z Chomutova (xxx)

1695–98: P. Severin z Chomutova (xxx)

1698–01: P. Sebastian ze Slezska (xxx)

1701–02: P. Florentin (xxx) z Freisingen

1702–05: P. Didak Rautz

1705–06: P. Jan František Veigl

1706–09: P. Bernard Linek

1709–11: P. Bonaventura Rodiger

1711–12: P. Nicefor Richter

1712–15: P. Sebastian (xxx) ze Slezska

1715–17: P. Ezechiel Köhler

1717–20: P. Sebastian (xxx) ze Slezska

1720–23: P. Kryšpín Höhel

1723–24: P. Otto Ortner

1724–26: P. Servác Schneider

1726–28: P. Jaroslav Slepiczka (Slepička)

1728–29: P. Ludvík Antonín Czeppany (Čepaný)

1729–32: P. Sabin Schrihon

1732–34: P. Michael Becher

1734–36: P. Rogacián Rumler

1736–37: P. Serafín Melcher

1737–38: P. Libor Winkelhofer

1738–39: P. Adeodat Reitenberger

1739–42: P. Hugolin Zimmerhackl

1742–45: P. Rogacián Rumler

1745–48: P. Andronikus Gedeck (Jedek)

1748–49: P. Libor Winkelhofer

1749–51: P. František Siegel

1751–52: P. Remigius Zimmer

1752–54: P. Felicissimus Hosper

1754–59: P. Dominik Kettler

1759–63: P. Tomáš Schwartz (Švarc)

1763–64: P. Firminián Beer

1764–65: P. Antonín Er. Heckel

1765–67: P. Edmund Esinger

1767–68: P. Abdon Hauer

1768–69: P. Viktor Lippert

1769–71: P. Firminián Beer

1771–72: P. Sancius Vatter

1772–73: P. Viktor Lippert

1773–76: P. Jiří Antonín Suchomel († ve funkci 18.2.1776)

1776–76: P. Genuinus Götzl (místní vikář)

1776–79: P. Isaurus Richter

1779–80: P. Anastáz Harnischer

1780–82: P. Jeroným Moris

1782–83: P. Kvartus Schneider (Šnajdr)

(Dne 28.5.1783 se klášter stal součástí Moravské provincie.)

1783–84: P. Anastáz Harnischer

1784–92: P. Anastáz Harnischer († ve funkci 17.7.1792)

1792–06: P. Januarius Girziczek († ve funkci 26.1.1806) (Jiříček)

1806–06: P. Bonosus Oleschnitzky (administrátor 26.1.–26.6.) (Olešnický)

1806–13: P. Josef Balderer († ve funkci 25.4.1813)

1813–21: P. Theodor Hinke (od 13.5.)

1821–24: P. Vavřinec Hladík

1824–27: P. Tadeáš Freis

(Dne 1.5.1827 se klášter stal součástí obnovené Českomoravské provincie.)

1827–32: P. Tadeáš Freis

1832–36: P. Benjamin Lukes (Lukeš)

1836–39: P. Ildefons Teschlik (Tešlík)

1839–42: P. Lukáš Ficht

1842–48: P. Arnošt Gockert

1848–49: P. Aurel Hauswirth

1849–51: P. Daniel Pokorný

1851–53: P. Wolfgang Koehler (generální kustod) (Köhler)

1853–56: P. Aurel Hauswirth

1856–61: P. Konrád Zaha (Caha)

1861–62: P. Joachim Müller

1862–66: P. Evžen Brix

1866–67: P. Ubald Wogtech (od 30.9.) (Vojtěch)

1867–67: P. Remig Misař (od 1.4. administrátor kvardianátu)

1867–80: P. Mořic Schrutka (od 9.9.) (Šrutka)

1880–86: P. Irenej Kopaček (od 11.6.) († ve funkci 25.3.1886) (Kopáček)

1886–90: P. Hubert Ettel (Ettl)

1890–91: P. Angelus Krob

1891–91: P. Ildefons Komárek (od dubna administrátor kvardianátu po odchodu P. Angela do Třebíče)

1891–96: P. Roman Cihlář

1896–98: P. Antonín Podlaha

1898–99: P. Wolfgang Schmarda (Šmarda)

1899–00: P. Ildefons Komárek (od podzimu)

1900–08: P. Hubert Ettel

1908–11: P. Hilar Pokorný († ve funkci 25.9.1910)

1910–11: P. Eduard Fica (administrátor kvardianátu)

1911–20: P. Hubert Ettel († ve funkci 19.5.1920)

(NN: kvardiáni neuvedeni)

1927–35: P. Timotej Kyselý

1935–43: P. Fidél Hořín

1943–45: P. Gaudenc Kašík

1945–47: P. Kasián Válek

1947–50: P. Cyril Navrátil30

(Po potlačení činnosti Řádu se kostel stal součástí farnosti sv. Michala. Při kostele nechala státní správa kapucína P. Sarkandra Dostála, který bydlel v sousedství (na č. 16) a zemřel 27.10.1951. Pak ho nahradil kapucín P. Jindřich Lakomý, který o kostel pečoval až do r. 1991 jakožto kaplan farnosti sv. Michala.)

1991–93: P. Bartoloměj Šenkeřík (od 24.6.)

1993–94: P. Kajetán Sasínek (od 1.10.)

1994–00: Br. Josef Gabarik (od 1.10.)

2000–06: P. Bonaventura Štivar (od 1.5.)

2007–10: Br. Tomáš Pracný (od 15.1.)

2010–12  Br. Ambrož Guzek (od 1.12.)

2012-21      P. Šimon Batory

 2021- P. František Kroczek

Do Olomouce povolal kapucíny roku 1613 jejich velký příznivec olomoucký arcibiskup František kardinál kníže z Dietrichštejna. Přístřeší a pomoc jim nejprve poskytli dominikáni a sestry klarisky. Císařský komisař baron Jeroným Kaffka z Říčan jim na vlastní náklady postavil roku 1614 klášter za hradbami. Hned po dokončení však roku 1619 do kláštera vnikli protestanti, donutili kapucíny odejít a klášter téměř úplně rozbořili. Po bitvě na Bílé hoře obnovil klášter r. 1623 císař z majetku konfiskovaného protestantům za finančního přispění opět barona Jeronýma Kaffky z Říčan. Tento klášter však r. 1642 pobořili Švédové. Kapucínů se sice ujal hrabě Salm a ubytoval je ve svém domě, ale roku 1644 museli Olomouc opustit, když odmítli podepsat protihabsburské provolání Švédů. Třetí klášter byl v Olomouci postaven přízní císaře Ferdinanda III. a nákladem Jakuba Serty, bohatého majitele dolů v Kremnici na Slovensku, který později vstoupil do kapucínského řádu, stal se knězem a požehnaně působil jako P. Electus Hungarus z Plurs a zemřel při ošetřování nemocných morem 22.6.1680 v Praze. Základní kámen třetího kláštera a kostela byl položen a kříž na místě stavby vztyčen již uvnitř městských hradeb až r. 1656 a posvětil je olomoucký pomocný biskup kanovník Jan Gobbar dne 19.4.1661. Tento klášter stojí dodnes. Kostel je zasvěcen Zvěstování Páně. Roku 1942 byl klášter z větší části zabrán a proměněn v nemocnici. Dne 28.4.1950 byli odtud řeholníci vyhnáni úplně a klášter se využíval nejprve jako cvičiště Lidových milicí a pak jako výpočetní středisko Českých drah. Kapucíni se sem vrátili 20.1.1991. K restituci ale došlo až soudním výrokem z 13.02.1997. Kostel Zvěstování Páně byl po r. 1950 převeden do majetku farnosti sv. Michala. Provincii kapucínů v ČR byl restituován smlouvou z 5.3.1998. V současnosti působí při klášteře komunita bratří kapucínů. Klášter je formační a je sídlem tzv. juniorátu, tj. bratří v období mezi prvními a doživotními sliby a zároveň naším seminářem, ve kterém jsou vychováváni naši budoucí kněží.

Přejít na začátek