Kvardiáni olomouckého kláštera
1613: br. Mikuláš z Rebsteinu – první kapucín v Olomouci (nebyl kvardiánem)
1614: br. Bonaventura z Benátek – zakladatel první komunity
1614-18: P. Ambrož z Rovereta (xxx) (Klášter se začal stavět 13.6.1615)
1618-19: P. Jan z Bergama (de Lovere)
(dne 27.9.1618 byli bratři vyhnáni z Olomouce a odešli do Brna; 28.7.1619 byl klášter vyvrácen a zbořen. Dne 18.6.1622 byli bratři povoláni zpět do Olomouce, bydleli však mimo klášter; r. 1623 se začal stavět nový klášter.)
1628–29: P. Vilém z Bolzana (xxx)
1629–30: P. Jeroným z Brixenu (xxx)
1630–32: P. Marek z Wangen (xxx), (kustod Čech)
1632–33: P. Egid z Friburgu (xxx)
1633–34: P. Martin z Vídně (xxx)
1634–35: P. Jeroným z Brixenu (xxx)
1635–36: P. Řehoř z Padovy (xxx)
1636–37: P. Pius Augustanus (xxx)
1637–39: P. Zachariáš z Mnichova (xxx)
1639–41: P. Elektus ze Saska (de Rubino)
1641–43: P. Augustin z Cařihradu (Mueli)
(1642 konvent podruhé vyvrácen)
1643–45: P. Jovita z Burgundska (xxx)
(1644 bratři byli vyhnáni Švédy a následně byl klášter zbořen. Roku 1649 opatřil P. Samuel od Švédů dovolení k opětovnému vstupu kapucínů do Olomouce; teprve r. 1651 však město dalo souhlas s koupí pozemku na nový klášter.)
1650–51: P. César z Mnichova (Sedelmayr)
1651–52: P. Rajmund z Mnichova (Textor)
1652–55: P. Benignus z Moravy (Gebel)
1655–56: P. César z Mnichova (Sedelmayr)
1656–58: P. Fidel Franco (Paucheimer)
1658–59: P. Lev z Lautterbachu (Abelzauser)
1659–60: P. Jeroným Franco (xxx)
1660–61: P. Atanáš z Rosenheimu (xxx)
1661–64: P. Hypolit z Českého Krumlova (Mayr)
1664–65: P. Prosper ze Švábska (Jelin) († ve funkci 10.11.1665)
1665–68: P. Amand z Bavorska (xxx)
1668–69: P. Pius ze Salcburku (Carl)
1669–71: P. Šimon z Brna (Patzell)
1671–73: P. Elzear ze Slezska (xxx)
1673–76: P. Pavlín z Moravy (xxx)
1676–77: P. Ondřej z Brna (xxx)
1677–79: P. Anicet z Bavorska (Reinhard)
1679–82: P. Pavlín z Moravy (xxx) (souč. kustod Moravy)
1682–84: P. Prokop z Mostu (Grindig)
1684–86: P. Demetrius z Günzburgu (xxx)
1686–88: P. Prokop z Mostu (Grindig)
1688–90: P. Damascen z Krumlova (xxx)
1690–93: P. Vilém z Biliny (xxx)
1693–95: P. Krescencián z Chomutova (xxx)
1695–98: P. Severin z Chomutova (xxx)
1698–01: P. Sebastian ze Slezska (xxx)
1701–02: P. Florentin (xxx) z Freisingen
1702–05: P. Didak Rautz
1705–06: P. Jan František Veigl
1706–09: P. Bernard Linek
1709–11: P. Bonaventura Rodiger
1711–12: P. Nicefor Richter
1712–15: P. Sebastian (xxx) ze Slezska
1715–17: P. Ezechiel Köhler
1717–20: P. Sebastian (xxx) ze Slezska
1720–23: P. Kryšpín Höhel
1723–24: P. Otto Ortner
1724–26: P. Servác Schneider
1726–28: P. Jaroslav Slepiczka (Slepička)
1728–29: P. Ludvík Antonín Czeppany (Čepaný)
1729–32: P. Sabin Schrihon
1732–34: P. Michael Becher
1734–36: P. Rogacián Rumler
1736–37: P. Serafín Melcher
1737–38: P. Libor Winkelhofer
1738–39: P. Adeodat Reitenberger
1739–42: P. Hugolin Zimmerhackl
1742–45: P. Rogacián Rumler
1745–48: P. Andronikus Gedeck (Jedek)
1748–49: P. Libor Winkelhofer
1749–51: P. František Siegel
1751–52: P. Remigius Zimmer
1752–54: P. Felicissimus Hosper
1754–59: P. Dominik Kettler
1759–63: P. Tomáš Schwartz (Švarc)
1763–64: P. Firminián Beer
1764–65: P. Antonín Er. Heckel
1765–67: P. Edmund Esinger
1767–68: P. Abdon Hauer
1768–69: P. Viktor Lippert
1769–71: P. Firminián Beer
1771–72: P. Sancius Vatter
1772–73: P. Viktor Lippert
1773–76: P. Jiří Antonín Suchomel († ve funkci 18.2.1776)
1776–76: P. Genuinus Götzl (místní vikář)
1776–79: P. Isaurus Richter
1779–80: P. Anastáz Harnischer
1780–82: P. Jeroným Moris
1782–83: P. Kvartus Schneider (Šnajdr)
(Dne 28.5.1783 se klášter stal součástí Moravské provincie.)
1783–84: P. Anastáz Harnischer
1784–92: P. Anastáz Harnischer († ve funkci 17.7.1792)
1792–06: P. Januarius Girziczek († ve funkci 26.1.1806) (Jiříček)
1806–06: P. Bonosus Oleschnitzky (administrátor 26.1.–26.6.) (Olešnický)
1806–13: P. Josef Balderer († ve funkci 25.4.1813)
1813–21: P. Theodor Hinke (od 13.5.)
1821–24: P. Vavřinec Hladík
1824–27: P. Tadeáš Freis
(Dne 1.5.1827 se klášter stal součástí obnovené Českomoravské provincie.)
1827–32: P. Tadeáš Freis
1832–36: P. Benjamin Lukes (Lukeš)
1836–39: P. Ildefons Teschlik (Tešlík)
1839–42: P. Lukáš Ficht
1842–48: P. Arnošt Gockert
1848–49: P. Aurel Hauswirth
1849–51: P. Daniel Pokorný
1851–53: P. Wolfgang Koehler (generální kustod) (Köhler)
1853–56: P. Aurel Hauswirth
1856–61: P. Konrád Zaha (Caha)
1861–62: P. Joachim Müller
1862–66: P. Evžen Brix
1866–67: P. Ubald Wogtech (od 30.9.) (Vojtěch)
1867–67: P. Remig Misař (od 1.4. administrátor kvardianátu)
1867–80: P. Mořic Schrutka (od 9.9.) (Šrutka)
1880–86: P. Irenej Kopaček (od 11.6.) († ve funkci 25.3.1886) (Kopáček)
1886–90: P. Hubert Ettel (Ettl)
1890–91: P. Angelus Krob
1891–91: P. Ildefons Komárek (od dubna administrátor kvardianátu po odchodu P. Angela do Třebíče)
1891–96: P. Roman Cihlář
1896–98: P. Antonín Podlaha
1898–99: P. Wolfgang Schmarda (Šmarda)
1899–00: P. Ildefons Komárek (od podzimu)
1900–08: P. Hubert Ettel
1908–11: P. Hilar Pokorný († ve funkci 25.9.1910)
1910–11: P. Eduard Fica (administrátor kvardianátu)
1911–20: P. Hubert Ettel († ve funkci 19.5.1920)
(NN: kvardiáni neuvedeni)
1927–35: P. Timotej Kyselý
1935–43: P. Fidél Hořín
1943–45: P. Gaudenc Kašík
1945–47: P. Kasián Válek
1947–50: P. Cyril Navrátil30
(Po potlačení činnosti Řádu se kostel stal součástí farnosti sv. Michala. Při kostele nechala státní správa kapucína P. Sarkandra Dostála, který bydlel v sousedství (na č. 16) a zemřel 27.10.1951. Pak ho nahradil kapucín P. Jindřich Lakomý, který o kostel pečoval až do r. 1991 jakožto kaplan farnosti sv. Michala.)
1991–93: P. Bartoloměj Šenkeřík (od 24.6.)
1993–94: P. Kajetán Sasínek (od 1.10.)
1994–00: Br. Josef Gabarik (od 1.10.)
2000–06: P. Bonaventura Štivar (od 1.5.)
2007–10: Br. Tomáš Pracný (od 15.1.)
2010–12 Br. Ambrož Guzek (od 1.12.)
2012-21 P. Šimon Batory
2021- P. František Kroczek
Do Olomouce povolal kapucíny roku 1613 jejich velký příznivec olomoucký arcibiskup František kardinál kníže z Dietrichštejna. Přístřeší a pomoc jim nejprve poskytli dominikáni a sestry klarisky. Císařský komisař baron Jeroným Kaffka z Říčan jim na vlastní náklady postavil roku 1614 klášter za hradbami. Hned po dokončení však roku 1619 do kláštera vnikli protestanti, donutili kapucíny odejít a klášter téměř úplně rozbořili. Po bitvě na Bílé hoře obnovil klášter r. 1623 císař z majetku konfiskovaného protestantům za finančního přispění opět barona Jeronýma Kaffky z Říčan. Tento klášter však r. 1642 pobořili Švédové. Kapucínů se sice ujal hrabě Salm a ubytoval je ve svém domě, ale roku 1644 museli Olomouc opustit, když odmítli podepsat protihabsburské provolání Švédů. Třetí klášter byl v Olomouci postaven přízní císaře Ferdinanda III. a nákladem Jakuba Serty, bohatého majitele dolů v Kremnici na Slovensku, který později vstoupil do kapucínského řádu, stal se knězem a požehnaně působil jako P. Electus Hungarus z Plurs a zemřel při ošetřování nemocných morem 22.6.1680 v Praze. Základní kámen třetího kláštera a kostela byl položen a kříž na místě stavby vztyčen již uvnitř městských hradeb až r. 1656 a posvětil je olomoucký pomocný biskup kanovník Jan Gobbar dne 19.4.1661. Tento klášter stojí dodnes. Kostel je zasvěcen Zvěstování Páně. Roku 1942 byl klášter z větší části zabrán a proměněn v nemocnici. Dne 28.4.1950 byli odtud řeholníci vyhnáni úplně a klášter se využíval nejprve jako cvičiště Lidových milicí a pak jako výpočetní středisko Českých drah. Kapucíni se sem vrátili 20.1.1991. K restituci ale došlo až soudním výrokem z 13.02.1997. Kostel Zvěstování Páně byl po r. 1950 převeden do majetku farnosti sv. Michala. Provincii kapucínů v ČR byl restituován smlouvou z 5.3.1998. V současnosti působí při klášteře komunita bratří kapucínů. Klášter je formační a je sídlem tzv. juniorátu, tj. bratří v období mezi prvními a doživotními sliby a zároveň naším seminářem, ve kterém jsou vychováváni naši budoucí kněží.