Pavel Kajetán Sasínek (1920–2010)
Kajetán Sasínek se narodil ve Starém Poddvorově na Hodonínsku, kde vyrůstal a chodil do školy. A stejně jako řada jiných věřících chlapců z chudých rodin přijal nabídku na gymnaziální studia do serafínské internátní školy v kapucínském klášteře na Hradčanech. Po jejím absolvování už u kapucínů zůstal, v srpnu 1938 vstoupil do noviciátu a v září 1942 složil věčné sliby.
Řeholní život však přervala druhá světová válka a někteří bratři, včetně Kajetána, byli nasazeni na nucené práce do Německa. Stejně tak nebylo možné pokračovat ani v přípravě na kněžství, proto byl bratr Kajetán vysvěcen na kněze až v červnu 1947. Poté působil jako lektor církevních dějin na řádovém učilišti v Olomouci, kde jej v dubnu 1950 zastihlo násilné zabrání klášterů komunisty. Následovala internace v Broumově a v září 1950 byl povolán k Pomocným technickým praporům do Komárna a Podbořan u Žatce.
Po propuštění v prosinci 1953 se vrátil do svého rodiště, ale nemohl si jako „třídní nepřítel“ najít slušné zaměstnání. Proto už v lednu následujícího roku odjel zpátky na Slovensko, kde začal pracovat jako zedník na stavbě sídliště v Banské Bystrici. Bydlel společně se svými spolubratry P. Juvenálem Valíčkem a P. Jaromírem Křenkem, kteří si zde po propuštění z internace také našli práci. Bratr Kajetán své nové řemeslo stvrdil výučním listem a zůstal u něj až do svého odchodu do důchodu (1980).
Současně však působil i jako kněz. Ale protože neměl „státní souhlas“, byl v roce 1961 odsouzen na tři roky nepodmíněně – za „podvracení republiky a maření státního dozoru nad církvemi a neoprávněné spolčování“. Odsouzen byl společně s dalšími bratry kapucíny, také s P. Janem Evangelistou Víchou, který byl tehdy hybnou silou skrytého náboženského života kapucínů. Bratr Kajetán se státního souhlasu dočkal v roce 1968 a pracoval jako kaplan a katecheta v Banské Bystrici, kde se věnoval také apoštolátu mezi mládeží. Od roku 1971 začal vypomáhat i v Dolních Bojanovicích a po odchodu do důchodu své působiště rozšířil na rodný Starý Poddvorov, Čejkovice, Hodonín, Ratíškovice, Ždánice a Hovorany. Krátce byl i kaplanem P. Jana Víchy v neoficiální kapucínské komunitě ve Fulneku (1985).
Nový řeholní život započal v roce 1993 v klášteře v Olomouci, kde se stal kvardiánem a rektorem kostela. O rok později se přestěhoval do Brna, kde byl vyhledávaným zpovědníkem a propagátorem modlitebních skupin otce Pia. Své kapucínské povolání spojené s osobitým humorem dovršil v komunitě na Hradčanech (2008–2010).
- Narození: 11. listopadu 1920
- Vstup do řádu (obláčka): 1. srpna 1938
- Věčné sliby: 8. září 1942
- Kněžské svěcení: 29. června 1947
- Úmrtí: 1. listopadu 2010
- Pohřben v kapucínském hrobě na hřbitově v Praze na Břevnově.
