Okružní list generálního ministra 119/15

Bratrství pro Evropu:
Úvahy a návrhy po setkání ve Fatimě

(Prot. N.00119/15)

Všem bratřím Řádu
a všem sestrám klariskám kapucínkám

Drazí bratři
Drahé sestry

Ať vás Pán obdaří pokojem

Tímto listem vás oslovuji o něco déle než než po měsíci od setkání ve Fatimě. Jak dobře víte, od 1. do 5. prosince 2014 se generální rada, provinční ministři, kustodi a delegáti z Evropy spolu s předsedy konferencí našeho Řádu setkali, aby spolu „mluvili o Evropě“. Vše se odehrálo ve velmi bratrské atmosféře. Portugalští spolubratři se o nás starali vynikajícím způsobem. Kromě toho, že v tomto listu se chci s vámi chci podělit o některé dojmy, chci vás také seznámit s tím, jak chceme dále pokračovat a uskutečňovat to, co vyšlo na povrch ve Fatimě.

Průběh setkání

V listu z 16. prosince 2013 jsem všem, kteří byli pozváni na setkání, napsal:

„Generální rada považuje za vhodné svolat setkání všech ministrů a kustodů správních oblastí Evropy. Účelem setkání, kromě výměny zkušeností, což je nepochybně obohacující, je jednat o některých naléhavých tématech pro náš život v Evropě, jako je vytváření mezinárodních bratrských společenství, bratrská spolupráce mezi správními oblastmi, nová evangelizace v sekulárním prostředí a složení konferencí.“ Následně pak rada spolu s předsedy čtyř evropských konferencí upřesnila cíle setkání, způsoby komunikace a jeho organizaci. Stručně nyní vyjádřím, co jsme během setkání zažili.

Ráno prvního dne jsme vyslechli zprávy předsedů čtyř evropských konferencí, které jsme požádali o to, aby zjistili, jestli existuje touha po obnově našeho života a jaké jsou o to pokusy a zkušenosti. Odpoledne jsem vzhledem ke své službě generálního ministra mluvil o naléhavosti vložit se do procesu evangelizace v Evropě, kde sekularizace rychle postupuje. Jako na způsob, kterým toho můžeme dosáhnout, jsem poukázal na vytváření mezikulturních bratrských společenství, které se budou snažit prostě a radikálně žít naše bratrské kapucínské charisma.

Dopoledne druhého dne jsme vyslechli tři zkušenosti ze současnosti: sestra Rosella Baima, od sester Mariiných františkánských misionářek (FMM), nám ukázala krásu a výzvu mezikulturních komunit. Dávala důraz na jejich formaci a na život v komunitách. Bratr Jacopo Pozzerle OFM nám vyprávěl o zkušenostech misijního bratrského společenství v Palestrině, které založil br. Giacomo Bini, bývalý generální ministr menších bratří, kterého si Pán povolal k sobě loňského roku. Nakonec br. Eric Bidot a br. Raffaele Fuffo nám podali svědectví o tom, jak se žije v bratrském společenství v Clermont Ferrand ve Francii. Odpoledne jsme vyslechli prof. Maura Magattiho, sociologa, který učí na katolické univerzitě „Sacro Cuore“ v Miláně. Ten nám popsal situaci proměňující se Evropy a vyzval nás, abychom využívali nové cesty, abychom byli inspirací a byli „plodní“. Jeho příspěvek vynesl na světlo strohým a znepokojivým způsobem problémy naší společnosti, ale zároveň ukázal, že máme mnohé možnosti, jak jednat, abychom se pokusili o něco nového. Příspěvek prof. Magattiho, po němž následovalo i krátké sdělení jeho ženy Chiary, byl velmi oceňován všemi přítomnými. Během každého pracovního dne byl dán široký prostor pro setkání různých jazykových skupin, ve kterých byly náměty jednotlivých přednášejících prohloubeny a probrány.

Třetího dne, napřed ve skupinách a pak i na plenárním shromáždění jsme zkoumali možnost ustanovovat evangelizační mezikulturní bratrská společenství v Evropě. Sdíleli jsme se o tom, jak jednotlivé evropské konference chápou tuto nabídku a jak hodnotí možnost, aby bratři z jiných kontinentů přijímali pastorační péči o farnosti v Evropě.

Poslední den, brzy ráno, když vycházelo slunce, jsme slavili eucharistii na místě zjevení a budoucnost jsme svěřili do rukou Panny Marie.

S vírou a nadějí připravujme budoucnost

Z obsahu svého projevu během prací a z toho, co vyšlo najevo při rozhovorech a sdílení, doporučuji vaší pozornosti některé úvahy a návrhy pro budoucnost.

Jsme svědky velmi silného úbytku našich bratří a našich domů v různých provinciích Evropy, a to nejen v její severní části. Od roku 2 000 jsme se zmenšili o více než tisíc bratří. Průměrný věk v některých správních oblastech značně vzrostl až na hranici osmdesáti let. Už léta pozorujeme silný úbytek povolání. V mnoha provinciích a bratrských společenstvích jsou bratři silně zaměstnáni tím, aby se postarali o důstojnou péči starým a nemocným bratřím – těmto bratřím posílám srdečnou vzpomínku plnou vděčnosti.

Souběžně s touto vnitřní situací našeho Řádu jsme svědky pokračování procesu sekularizace v zemích severní Evropy, ale také v Itálii a Španělsku. Roste počet těch, kdo zanechávají náboženské praxe. Z různých míst je podporován nástup náboženství bez Boha.

Co nám říká situace, kterou jsem popsal, k čemu nás vybízí? To, co vyplynulo ze setkání ve Fatimě a má osobní úvaha sdílená s mou radou, mě přivedlo k tomu, abych vytyčil cestu, která zůstává otevřená konfrontaci i dialogu s vámi všemi.

Správní oblasti, které stárnou a početně se zmenšují jak co do bratří tak i míst, musíme doprovázet s pozorností a s úctou. Mám na mysli různé provincie, které Řádu daly mnoho, které evangelizovaly s velmi silným personálním i finančním nasazením, které organizovaly charitativní a sociální projekty pro velmi mnoho chudých. S velkou vděčností za to, co bylo vykonáno, si musíme být vědomi toho, že tyto struktury našeho Řádu nemohou být udržovány při životě za každou cenu. Personální spolupráce, která se v některých evropských provinciích rozběhla, nevyřešila existující problémy a nebyla schopná přinést nový život. Chceme zkusit novou cestu a vytvořit mezikulturní bratrská společenství, která by ve světle evangelia a našich Konstitucí žila modlitbu, bratrský život a misii autenticky a věrně. Bohatstvím mezikulurnosti bude svědectví, které bratři pocházející z různých kultur, budou-li patřit na Krista přítomného mezi nimi, budou moci dávat životem, sebedarováním a společnou prací. Podporuje nás v tom vědomí, že charisma svatého Františka z Assisi, žité a dosvědčované, má ještě stále mnoho co říci a sdělit mužům i ženám naší doby. Ještě nevíme, co tato cesta přinese, ale s nadějí v srdci chceme přejít k prvním krokům. Komu budou tato bratrská společenství podřízena? Naše Konstituce dovolují vytvořit bratrská společenství přímo podřízená generálnímu ministrovi a na základě této teze chceme pracovat a uvažovat.

Toužím po tom, abych spatřil vznikat bratrská společenství, která by žila ryzí a hlubokou vírou, v nichž kvalita bratrských vztahů by byla svědectvím lásky Boží a místem přijetí, která budou schopná plodit pobídky k následování Pána Ježíše. Chceme evangelizovat svým každodenním životem a chceme to dělat ve spojení s místními církvemi a s církevními subjekty tam, kde nám Pán dá, abychom byli přítomni. Tváří v tvář těm, kdo popírají Boha nebo ho ignorují, my Ho chceme učinit středem svého života a snažení a umožnit Mu, aby přebýval v našich chválách (srov. Žalm 22).

V této chvíli jsme v bratrském společenství v Clermont Ferrand rozeznali první bratrské společenství, které už žije tímto způsobem života a nedávno bylo posíleno díky příchodu dvou italských bratří, jednoho z janovské provincie a druhého z benátské provincie. Vedeme dialog s některými provinciemi, které jsou připraveny přijmout projekt bratrského společenství popsaného výše, a zároveň tlučeme na různé dveře, aby provincie, které ještě mají dost bratří rády darovaly bratry, kteří by se cítili být přitahováni tímto projektem. Drazí ministři, zatluču-li na vaše dveře, ochotně otevřete, a bratři, kteří se cítí být zainteresováni na „evropské misii“, ať ochotně zatlučou na mé dveře! Ani ty nejmenší provincie nejsou z tohoto projektu automaticky vyloučeny. Naším úkolem bude připravit a pak doprovázet tato bratrská společenství. V souladu s přáním, které někteří bratři vyjádřili ve Fatimě, nic nebrání, ba silně se doporučuje, aby vznikala bratrská společenství s výše popisovanými charakteristikami i v jednotlivých správních oblastech.

Drazí bratři, díky za vaši pozornost. Žádám všechny ministry a kustody Řádu, aby každému bratrovi předali tento list.

Chceme důvěřovat, ne se poddávat pesimismu a rezignaci. Sestry klarisky–kapucínky žádám, aby nás doprovázely modlitbou.

Svěřme pokračování toho, co z milosti Boží začalo ve Fatimě, Panně Marii, která na tomto místě začala příběh obrácení a dobra – ať nám pomáhá a podporuje nás.

Řím, 28. ledna 2015
na památku sv. Tomáše Akvinského

 

br. Mauro Jöhri
generální ministr OFMCap.

Přejít nahoru
KAPUCÍNI
Přehled ochrany osobních údajů

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.